„Metropolitní plán dává Praze pevný rámec pro její další rozvoj. A stejně důležité je, že vytváří prostor, abychom jej mohli společně dál rozvíjet a zlepšovat.“
Pane náměstku, Praha po dlouhých letech schválila Metropolitní plán. Co podle Vás tento okamžik znamená?
Především je potřeba říct, že Metropolitní plán nevznikal několik měsíců, ale více než třináct let. Prošel řadou odborných diskusí i veřejných projednání. Jeho hlavním cílem ale nikdy nebylo pouze vytvořit nový územní plán. Naším cílem bylo změnit způsob, jakým o městě přemýšlíme.Město totiž nelze plánovat po jednotlivých stavbách. Bydlení, doprava, školy, veřejná prostranství nebo zeleň tvoří jeden celek. Pokud nebude fungovat doprava, nebude dobře fungovat ani bydlení. Pokud nevznikne kvalitní veřejný prostor, lidé nebudou spokojeni s prostředím, ve kterém žijí.Právě proto Metropolitní plán představuje rámec, na kterém mohou vznikat další podrobnější dokumentace i konkrétní projekty.
„Nemůžeme řešit bydlení bez dopravy ani dopravu bez kvalitního veřejného prostoru. Město funguje jako jeden celek.“
Jak se tato změna promítne do přípravy nových projektů?
Samotný Metropolitní plán nestačí. Proto jsme současně připravovali systém plánovacích smluv, které dnes považuji za jednu z nejdůležitějších změn posledních let.Nejde už pouze o to, jestli je projekt v souladu s územním plánem. Město, městská část i investor společně definují podobu celého území – kde vznikne škola, park, veřejná infrastruktura nebo dopravní napojení a kdo bude jednotlivé investice financovat.Takový přístup přináší větší jistotu všem stranám. Investor zná pravidla, město získává garanci rozvoje veřejné infrastruktury a stavební úřad může rozhodovat na základě dlouhodobé koncepce.
Často používáte slovo „dohoda“. Proč právě ono?
Protože rozvoj města není soutěž mezi veřejným a soukromým sektorem.Dlouhou dobu jsme měli tendenci stavět tyto světy proti sobě. Dnes víme, že kvalitní město vzniká pouze tehdy, když spolupracují.Já vlastně ani nemám rád slovo kompromis. Kompromis znamená, že obě strany ze svých představ ustoupí. Dohoda je něco jiného. Znamená hledání řešení, které bude dlouhodobě fungovat a zachová kvalitu projektu.
„Rozvoj města není kompromis. Je to dohoda.“
Významnou roli budou hrát také velká transformační území.
Ano. Praha dnes připravuje několik lokalit evropského významu – Smíchov, Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov, Florenc nebo Rohanský ostrov.Na jejich příkladu je dobře vidět, že nechceme vytvářet izolované developerské projekty. Naším cílem jsou skutečné městské čtvrti.To znamená nejen nové bydlení, ale také školy, parky, sportoviště, veřejná prostranství a kvalitní dopravní obsluhu. Právě tato kombinace vytváří prostředí, které bude dlouhodobě fungovat.Nákladové nádraží Žižkov je dobrým příkladem. Na začátku se lidé obávali rozsáhlé zástavby bez potřebné infrastruktury. Dnes už je zřejmé, že se připravuje komplexní městská čtvrť, jejíž součástí budou školy, parky, tramvajová trať i významný dopravní terminál.
Jakou roli bude v rozvoji města hrát kvalita veřejného prostoru?
Naprosto zásadní.Když se podíváte na města jako Kodaň nebo Barcelona, zjistíte, že jejich největší hodnotou nejsou jednotlivé budovy, ale veřejný prostor.Město není jen soubor domů. Je to prostředí pro každodenní život lidí.Proto jsme při přípravě rozvojových území kladli velký důraz na architektonické soutěže, kvalitní veřejná prostranství i propojení jednotlivých funkcí města.
„Město není soubor staveb. Je to prostředí pro život.“
Stavebnictví zároveň prochází významnou technologickou proměnou. Jaké trendy považujete za nejdůležitější?
Vedle kvalitního plánování bude stále důležitější produktivita celého stavebnictví.V příštích letech poroste význam digitalizace, informačního modelování staveb, moderních prefabrikačních systémů i nových materiálů. Neměli bychom je ale vnímat jen jako technologickou novinku. Jsou především nástrojem, který umožní stavět efektivněji a lépe reagovat na nedostatek pracovních sil.Stejně tak digitalizace nesmí být pouze administrativní povinností. Její skutečný přínos spočívá v efektivnější přípravě staveb i jejich následné správě.
„Digitalizace ani BIM nejsou cílem. Jsou nástrojem, který nám umožní připravovat, stavět a následně spravovat budovy efektivněji.“
Co bude po schválení Metropolitního plánu rozhodovat o jeho úspěchu?
Teď začíná ta nejtěžší část.Máme schválený strategický dokument, ale jeho skutečný přínos se ukáže až při každodenním naplňování. Rozhodující bude spolupráce všech partnerů – města, městských částí, investorů i stavebních úřadů.Metropolitní plán není cílová stanice. Je to pevný rámec, který dává Praze možnost plánovat svůj rozvoj dlouhodobě, předvídatelně a s ohledem na budoucí generace.
„Schválením Metropolitního plánu práce nekončí. Teprve teď začíná jeho skutečné naplňování.“
Děkujeme za rozhovor
Jan Veselý
