Navíc se mnohdy jedná buď o zateplené podkroví, nebo o systém kdy pod střechou se nachází jen lehký zateplený vodorovný strop bez hydroakumulační vrstvy (např. betonu). To samo o sobě generuje hned 2 zvýšené požadavky, jež je nutno při tvorbě skladby střechy započítat.

Bezpečný sklon střešních tašek = BSK (pozor neplést si jej s minimálním možným sklonem, který se podkročit nesmí) pak určují jednak „Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014)“ a stejné hodnoty pak uvádí i platná norma „ČSN 731901-2:2020 Navrhování střech, a to v Příloze A“ - viz tabulka níže. Bohužel ne vždy toto dodavatel krytiny dodržuje, a proto je potřeba vycházet z toho co určují „Pravidla …“ a norma, tj. nikoliv co uvádí nějaký marketingový prospekt či leták. Existuji však i výjimky, kdy výrobce dané taškové krytiny může stanovit i vyšší sklon BSK, než pro daný typ a tvar krytiny než stanovují „Pravidla…“, popř. může omezit možnost podkročení BSK.

 

 

Navíc taková střecha může obsahovat i další zvýšené požadavky vznikající díky komplikovanému tvaru střechy (např. úžlabí, nároží, spády delší jak 10 m, aj.), zabudovanými střešními okny, popř. zvýšenému vlivu větru či vyšší sněhové oblasti v místě stavby. A pak najednou tu nemáme jen výrazné podkročení bezpečného sklonu plánovaného typu střešní tašky (o víc jak 4° či o více jak 8°, ale max. o 10°), ale často zde mohou působit nejen 2, ale i případně 3 či více zvýšených požadavků, jež je nutné při správné tvorbě střešní skladby a tedy i provedeného typu DHV započítat.

A pokud se tedy díky podkročení bezpečného sklonu taškové krytiny a danému počtu zvýšených požadavků ocitneme v požadavku vytvořit třídu těsnosti DHV 1 (tzv. „vodotěsné podstřeší“) – viz. níže uvedená tabulka, v tom případě je nutné provést speciální řešení doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV). I tyto požadavky vychází z Pravidel pro navrhování a provádění střech CKPT (2014), na které přímo odkazuje norma ČSN 731901-2:2020 Navrhování střech.

Pak to ale znamená na dané ploše střechy shora na krokvích či vaznících vytvořit pod podstřešní membránou celoplošné prkenné (paropropustné) bednění, na něm provést speciální svařitelnou podstřešní membránu určenou pro takovou třídu těsnosti, následně aplikovat spádové kontralatě, a pak úzkým pruhem stejné membrány kontralatě přeplátovat a po jejich bocích a koncích na hlavní membránu opět horkovzdušně navařit. Samozřejmě pomocí k tomu určeného horkovzdušného svařovacího přístroje a to při cca +190°C - +230°C.

K tomuto účelu je tedy určena speciální TPU/PUR svařitelná vysoce paropropustná membrána JUTADACH THERMOISOL W (NP R), která díky svým vlastnostem takovou instalaci v třídě těsnosti DHV 1 umožňuje. Navíc má 30-ti letou záruku a to i za předpokladu, že kontralatě i střešní latě budou použity s chemickou impregnací. K jejím dalším přednostem pak patří i trvalá vysoká teplotní odolnost (+100°C). Zároveň je použitelná i pro funkci provizorního zakrytí střechy a to až na 8 týdnů, přičemž UV stálost má stanovenu až na 12 týdnů.

Samozřejmě je nutné dokonale opracovat i jednotlivé detaily a proto je vydán i příslušný montážní postup k těmto řešením – viz. příloha níže, který přehledně a srozumitelně vysvětluje jak jednotlivé detaily řešit. Navíc stejný montážní návod najdete i na stránkách: https://www.juta-strechy-steny.cz/media/nezarazene/jutadach-thermoisol-w-np-r-2023.pdf

Samozřejmě membránu JUTADACH THERMOISOL W (NP R) lze použít i u vyšších sklonů střech a u méně přísnějších tříd těsnosti, tj. i u DHV 6, DHV 5, DHV 4, DHV 3 a DHV 2. Na rozdíl od třídy těsnosti DHV 2 (tzv. „dešti odolné podstřeší“) však u takové plochy svařené podstřešní membrány provedené ve třídě těsnosti DHV 1 (tzv. „vodotěsné podstřeší“) se pak nesmí provádět v ploše střechy jakékoliv přerušení podstřešní membrány i jejího bednění, a proto i způsob řešení tvaru střechy a jejího zateplení, včetně případné potřeby odvětrání nezateplených střešních dutin pak musí být k tomuto celá střecha přizpůsobena.

Podobné souvislosti s požadavky na tvorbu třídy těsnosti DHV 1 (tzv. „vodotěsného podstřeší“) pak vznikají při podkročení bezpečného sklonu (BSK) u maloformátových vláknocementových šablon (pozor: totéž platí i pro jejich plastové či plechové imitace). Tj. kde opět výše citovaná Pravidla …. i norma nejen určuje bezpečné sklony takových krytin = BSK. Pozor: ty se na rozdíl od taškových krytin mění dle způsobu krytí a dle místa stavby (nadmořská výška a sněhová oblast) a zároveň tyto předpisy uvádí i tabulku možnosti podkročení BSK takové krytiny, kde je uvedeno kdy je potřeba třídu těsnosti DHV 1 (tzv. „vodotěsné podstřeší“) provést. Viz. níže uvedené tabulky.

Než se tedy rozhodnete pro konkrétní typ podstřešní membrány pro Vaši střechu, je třeba si uvědomit jaký sklon, tvar či podmínky má či bude mít Vaše střecha či část plochy Vaší střechy. Tj. tak aby nejen střecha mohla spolehlivě plnit svojí funkci a zároveň nadále platily i záruční podmínky pro celý systém střešní skladby.

Mnohé souvislosti řešení střešních skladeb pak najdete v technických článcích a návodech v technické knihovně na: https://www.juta-strechy-steny.cz/technicka-knihovna. Konkrétní souvislosti a poradenství, včetně bezplatného technického školení přímo pro realizační či projekční firmy (i v místě jejich působení) lze dohodnout přes tel.: 602194045 či e-mail: rypl@juta.cz.

Mnohé technické informace týkající se souvislosti provádění a použitelnosti DHV a skladeb šikmých střech jsme nedávno společně se soudním znalcem p. Romanem Kučerou zveřejnili a můžete shlédnout i pomocí podrobného podcastu na : https://youtu.be/dNFbyAqV84Q