Nám se v uplynulém období podařilo hovořit s novým mistrem dopravy ČR, panem Ivanem Bednárikem. V úvodu našeho setkání jsme se jej zeptali, jak je spokojen s konečnou podobou letošních rozpočtů SFDI a SŽ, a zdali tyto prostředky umožní dále rozvíjet dopravní infrastrukturu ČR ve všech oblastech. Ten k tomu říká:

„Do dopravních výstavby stát investuje rekordních 169,3 miliardy korun, což je o 9 miliard více než byl schválený rozpočet fondu na rok 2025. Oproti původnímu návrhu předloženému minulou vládou aktuální verze rozpočtu posiluje národní zdroje o 26 miliard korun. Takže jsem spokojený a je to za stávající situace maximum možného a děkuji všem kolegům z vlády za odpovědný přístup k této věci. Musíme si také uvědomit, jaký rozpočet jsme po minulé vládě na dopravě zdědili. Byla v něm rozpočtová díra 38 miliard plus další miliardy z evropských fondů bychom také nemohli čerpat. Reálně tak hrozilo nejen to, že nezačneme nové stavby, ale že budeme muset zastavit i ty už rozestavěné. To by byl obrovský průšvih. 

Náš rozpočet SFDI je realisticky a odpovědně sestavený, postupujeme podle jasně stanovených priorit a zaměřujeme se na projekty s největším přínosem pro občany i celou naši ekonomiku.

Ředitelství silnic a dálnic i Správa železnic budou hospodařit s nejvyššími rozpočty ve své historii.“

Jaké prioritní stavby v oblasti výstavby dálnic chcete realizovat v průběhu tohoto roku a budou některé z nich v tomto roce dokončeny?

Už jsme rozběhli výstavbu posledního doposud nerozestavěného úseku dálnice D11 mezi Jaroměří a Trutnovem nebo rozsáhlou modernizaci železničního uzlu Hradec Králové.
Letos by měla být dokončena druhá etapa D35 mezi Sadovou a Plotištěm nebo přestavba silnice I/35 v úseku Lešná – Palačov ve Zlínském kraji a nerad bych zapomněl ani na D3 směrem Kaplice (nádraží), zde letos zprovozníme 9 km jihočeské části D3, a to včetně úseku od Nažidel k Dolnímu Dvořišti na hranicích s Rakouskem. Také otevřeme téměř 7 km dlouhý obchvat Sezemic na I/36 v Pardubickém kraji. Postoupit letos chceme také na D49 mezi Hulínem a Fryštákem. 
Klíčové je pokračovat i ve stavbě dálnic D0, D35, D6, D7 či D3. Na železnici zmiňme ještě alespoň modernizaci trati Praha-Ruzyně – Kladno, další část trati na letiště. 

Jaké stavby naopak v letošním roce chcete zahájit?

Mimo zmíněné nejdelší části projektu Praha – Letiště – Kladno je to na železnici např. rekonstrukce úseku Kutná Hora – Kolín či modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 2. stavba, úsek Plzeň – Nýřany – Chotěšov. S dalšími projekty se lze seznámit na webu Správy železnic.
Na silnicích zahájíme letos celkem: 179,8 km dálnic a silnici I. třídy, z toho bude 104,4 km nových dálnic včetně zkapacitnění a 75,4 km nových silnic I. třídy. Mimo D11 si můžeme připomenout např. zahájení stavby úseku D35, Úlibice – Hořice, což je 16,3 km nové dálnice. Na konci dubna se rozjede přestavba MÚK Aviatická – MÚK Ruzyně na D7, což je dosti klíčový projekt, a letos taky zahájíme stavbu 6 km hanácké D55 v úseku Kokory – Přerov či stavbu zkapacitnění 2,8 km Pražského okruhu Satalice – Běchovice.

Podnikají se stejně razantní kroky i v oblasti další přípravy staveb silniční, dálniční a železniční sítě? Jaké další stavby budou v nejbližším budoucnu prioritou?

Příprava staveb běží tak, abychom po roce 2030 měli dobudovanou základní dálniční síť, naplánovaný její další rozvoj a přispěli k dobudování rychlých hlavních železničních koridorů. Postupujeme v souladu s programovým prohlášením vlády i novou hospodářskou strategií. Ta nám jasně dává úkoly i data, do kdy je máme splnit. Investiční úsilí Ministerstva dopravy určitě neskončí s dobudováním páteřní sítě dálnic. Až to dokončíme, tak bude vrcholit investiční apetit na železnici v souvislosti s budováním systému rychlých železničních spojení a vysokorychlostních tratí. Budeme určitě chtít využívat i PPP projekty, které nám umožní rozjet více finančně náročných projektů najednou. 

Jaká je situace na železnici? Umožní výše prostředků SŽ investice jak do modernizace železniční sítě, tak i nádražních budov a výstavby VRT?

Ano, finance na železnici umožní rekonstrukci a výstavbu konvenčních tratí i nádraží a také přípravu tratí vysokorychlostních. 
U vysokorychlostních tratí pro nás bude hlavní prioritou páteřní síť Drážďany – Ústí n. L. – Praha – Brno – Ostrava/Břeclav.
Klíčové bude pro nás v tomto zejména rozhodnutí EU o spolufinancování projektů, podle toho budeme moci stanovit přesný jízdní řád investic. 

Bude výstavba některé z tratí VRT zahájena již v nejbližší době?

Vše záleží na míře spolufinancování z EU. My jsme v tomto aktivní a v Bruselu intenzivně lobujeme za to, aby v nadcházejícím programovém období po roce 2028 bylo na železnici alokováno maximum možných peněz. Musíme si ale uvědomit, že celá Evropa nyní žije tématem posilování vojenské obrany, a i tam bude potřeba investovat obrovské částky. Navíc končí systém tzv. národních obálek, kdy každý stát dostal určitý podíl peněz, se kterým mohl operovat. Mezi dopravními projekty bude celoevropská konkurence a my si budeme muset v tvrdé konkurenci obhájit, proč by EU měla přispívat právě na naše stavby. Vysokorychlostní koridory, které připravujeme, proto propojí nejdůležitější hospodářská centra naší země s okolními státy tak, abychom maximalizovali naši naději na co největší spolufinancování. Čistě z národních peněz si totiž „vrtky“ nebudeme moci dovolit. 

Budou v návaznosti na přípravu a výstavbu VRT modernizovány i stávající železniční koridory pro zlepšení kvality dopravy zejména v okolí velkých měst?

Ano budou. Modernizace stávající sítě TEN-T, jejíž součástí naše železniční koridory jsou, již probíhá nebo se stavby projektově připravují. V okolí Prahy se intenzivně pracuje na zlepšení parametrů úseku Praha-Smíchov – Karlštejn, dokončena je již modernizace úseku Praha-Vysočany – Čelákovice, zmiňován byl již celý úsek Praha – Kladno, kde zahajujeme realizaci části mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem. V rámci uzlu Ostrava se chceme věnovat úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek Místek, v případě Brna se pak plánuje modernizace celého ramene Brno – Havlíčkův Brod, některé úseky na této trati již modernizací prošly a jsou již také v provozu, v rámci plzeňského uzlu bude naše pozornost upřena na úsek Plzeň-Koterov – Horažďovice předměstí nebo Plzeň – Domažlice. Ve vazbě na ústecký uzel pak chceme postupně modernizovat celé rameno Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb. V návaznosti na nový terminál VRT Kořensko-Bečváry předpokládáme i výhledově úpravy na trati Kolín – Ledečko. Intenzivně se budeme věnovat i důležitému koridoru pro nákladní dopravu, tedy trati Velký Osek – Hradec Králové – Choceň.

Je již zpracována strategie pro rozvoj dopravní infrastruktury v ČR do roku 2050? Jaké vize a plány přináší tato studie?

Ano, zpracována je, pracujeme s materiálem z roku 2024, který budeme postupně aktualizovat s ohledem na pokračující stav přípravy jednotlivých staveb a zejména možné dostupné zdroje, které budeme moci v následujících letech pro realizaci nových staveb, ale i zabezpečení jejich provozu a údržby použít. V přípravě je nyní velké množství projektů, musíme proto zohlednit ­reálné potřeby železničního sektoru tak, aby odpovídaly finančním možnostem našeho státu (včetně potenciálních různých zdrojů z EU). Proto se zabýváme i hledáním dalších případných možností, které mají souvislost například i s potřebami vojenské mobility. 

Cílem je dokončení základní dálniční sítě, pokračování staveb obchvatů a přeložek silnic I. třídy, dokončení modernizace sítě TEN-T a zahájení klíčových úseků na VRT, které jsou součástí hlavního spojení Drážďany – Praha – Brno – Břeclav s napojením na rakouskou a slovenskou železniční síť a Brno – Přerov – Ostrava – Bohumín s napojením na polskou síť. Věnovat se budeme i rozšíření systému ETCS L2 a postupnému přepínání na střídavou soustavu, chybět nebudou prosté elektrizace u některých regionálních tratí, kde předpokládáme využití prostředků i z Modernizačního fondu.

Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek