To byl důvod, proč jsme se v uplynulém období spojili s náměstkem primátora Ostravy, panem Ing. Břetislavem Rigerem, do jehož kompetence patří správa dvou klíčových resortů investic a dopravy. V úvodu našeho setkání na ostravském magistrátu jsme se jej zeptali, s jakým rozpočtem bude v letošním roce Ostrava hospodařit a kolik prostředků z tohoto rozpočtu je určeno na investice a rozvoj. Ten k tomu říká:

Naše město Ostrava hospodaří v letošním roce s rozpočtem ve výši 16 mld. Kč. Klíčovými příjmy jsou finance z daňových příjmů a dalších poplatků. Část cca 0,5 mld. Kč tvoří nedaňové příjmy. Rozpočet zahrnuje také příjmy z pronájmů a částečně také ze zhodnocování finančních prostředků města. Čerpáme i dotace na výkon státní správy ve výši 250 mil. Kč. V rámci tohoto rozpočtu převádíme také neutracené finance a prostředky naspořené z fondů, které každoročně ukládáme na realizaci velkých projektů, jako je kupříkladu výstavba koncertní haly nebo rozvoj Městské nemocnice Ostrava na Fifejdách. O tom, že naše město hospodaří na výbornou, svědčí i to, že mezinárodní ratingové agentury nás hodnotí stejným ratingem jako má stát – A3 stabilní výhled.“

Jakým směrem jsou investice orientovány a co považujete za strategické projekty města pro nejbližší období?

Hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem, přičemž 5,5 mld. Kč je věnováno na investice, 10 mld. Kč pak spolykají běžné výdaje, jakými jsou např. sociální služby, městská doprava, kultura a sport nebo údržba zeleně a komunikací. Hospodařit s vyrovnaným rozpočtem pro nás znamená chovat se maximálně úsporně a hlídat takříkajíc každou korunu. Výstavba koncertní haly nyní v podstatě významně zvyšuje množství prostředků plynoucích do kultury. A nejen to. Do této kategorie se řadí i rekonstrukce pavilonu G na výstavišti Černá louka, kde vznikne nová scéna Národního divadla moravskoslezského. Tato rekonstrukce je plánována na dva roky. Druhou obrovskou položkou jsou pak stavby dopravní infrastruktury. Ta je v mnoha případech morálně zastaralá, dosluhuje a neodpovídá intenzitě současného dopravního zatížení. Je to obrovská výzva pro všechny zainteresované složky v oblasti rozvoje dopravy, ať již se jedná o město, kraj, SŽ nebo stát. Příkladem takové koordinované akce je projekt modernizace železničního uzlu Ostrava mezi stanicemi Ostrava Svinov – Hrušov – směr Bohumín, který vzniká ve spolupráci s SŽ. Obsahem modernizace je navýšení kapacity (ztrojkolejněním trati) a přestavby nádražních stanic Ostrava hlavní nádraží a Ostrava střed. Součástí akce je i náš navazující projekt města na modernizaci přednádraží, který zahrnuje nový přestupní terminál, prodloužení tramvajové trati a přeložení smyčky v hodnotě 1,5 mld. Kč. Tato modernizace souvisí s budoucím průjezdem vlaků VRT těmito stanicemi. Přítomnost vysokorychlostní tratě v Ostravě pokládáme za další velký impulz pro rozvoj regionu.

V současné době Ostrava realizuje hned několik významných projektů. Jedním z těch, které finišují, je rekonstrukce dopravního uzlu náměstí Republiky. Jaké důvody vedly k rozhodnutí o této rekonstrukci a co přinese obyvatelům Ostravy? Připravujete i další dopravní projekty?

K rekonstrukci dopravního uzlu náměstí Republiky došlo ze tři hlavních důvodů. Prvním z nich bylo, že na pocitové mapě města vyhodnotili obyvatelé Ostravy náměstí Republiky jako jedno z nejhorších míst ve městě. Soustřeďovaly se zde drogy, špína a místo se stávalo méně a méně bezpečným. Dalšími důvody pak byl neutěšený technický stav mostů a složité, dlouhé přestupování mezi jednotlivými zastávkami tramvají. Díky modernizaci uzlu se zvýší komfort cestujícím, kdy místo tří nástupišť tramvají bude sloužit pouze jedno. Doprava bude navazovat, což vše zrychlí, zpřehlední a cestujícím zajistí větší komfort a bezpečnost. Zlepšen bude technický stav mostů, kompletně nový bude tramvajový svršek a město zajistí kompletní rekonstrukci podchodu. V něm budou obyvatelům k dispozici drobné služby, toalety a také odpočinková místnost pro městskou policii, což bude mít vliv na vyšší bezpečnost v podchodu. Realizován zde bude také nový žulový obklad stěn a podchod bude prosvětlen světlíky, což celkově zpříjemní toto místo v srdci Ostravy.

Další stavbou, která je nyní v realizaci, je ­rekonstrukce a přístavba Domu kultury města Ostravy, kde vznikne nový koncertní sál. Čím bude tato stavba mimořádná?

Cílem této stavby je především naplnit metropolitní funkci Ostravy, kdy se za kvalitní kulturou a sportem do města vydávají lidé z celého regionu i ze zahraničí. Výstavba koncertní haly je mimořádně komplikovanou stavbou. Jejím autorem je světoznámý americký architekt Steven Holl. Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že v ČR se více jak 100 let nepostavil žádný nový koncertní sál. V tom jsme vepředu. Složitost stavby se projevila již při budování základových konstrukcí. Zde jsme se museli vyrovnat s kyselým prostředím, kdy pro zajištění trvanlivosti základových pilířů bylo nutné směs obohatit metakaolinem. Jen pro vaši představu, pro úpravu celkem 260 pilířů zhotovitel spotřeboval cca 200 tun metakaolinu, přičemž na trhu ho bylo v době zahájení stavby k dispozici pouhých 20 tun. Specializovaná firma tak dva měsíce vyráběla metakaolin jen pro tuto stavbu. Se stavbou jsme v těsném každodenním kontaktu. Nyní přijde na řadu realizace 170  cm silné základové desky, jejíž součástí je také antivibrační vrstva. Veškerá koncepce a konstrukce stavby včetně ukrytí koncertní haly v betonové skořepině jsou řešeny tak, aby posluchačům byla zajištěna dokonalá akustika a mimořádný umělecký zážitek.


Ostrava je také významné sportovní centrum. Nelze proto nezmínit plánovanou stavbu nové fotbalové arény na Bazalech. Kdy tato stavba začne, jaké bude mít parametry a jaký bude mít význam pro město?

V současné chvíli jsme ve fázi, kdy máme vítěze výtvarného návrhu a řešení stavby. Touto firmou je španělské architektonické studio L35 Arquitectos architekta Guillerma Gusa. Ta si nyní hledá partnery na českém trhu pro realizaci prováděcího projektu. Studio L 35 Arquitectos má na svém kontě návrhy řady špičkových fotbalových stadionů po celém světě. Velkou pozornost věnuje projekt zajištění veškerých dostupných služeb v rámci stadionu – tzv. Hospitality koncept tak, aby nový stadion zajistil veškeré nadstandardní služby jak v konání zápasů, tak i mimo ně. Pevně věřím, že po svém dokončení se stadion stane novým magnetem pro své okolí.

Další unikátní stavbou bude stavba nové vědecké knihovny, tzv. Černé kostky. V čem vidíte budoucí přínosy této stavby?

Tato stavba je stavbou Moravskoslezského kraje. My se mu v rámci výstavby snažíme poskytnout maximální součinnost a koordinaci. Stavba bude po svém dokončení mimořádně technicky zajímavá. Kupříkladu bude energeticky neutrální, budou zde soustředěna špičková vzdělávací zařízení, interaktivní naučné prostory, přednáškové sály apod. Nový domov zde nalezne i Moravskoslezská vědecká knihovna, která se zde po dokončení stavby přestěhuje z centra města. 

Nezapomínáte ve ­světle těchto unikátních projektů na kupříkladu výstavbu či modernizaci startovacích bytů pro nájemní bydlení?

V žádném případě nezapomínáme. Město se v tomto ohledu liší obvod od obvodu. Kupříkladu Ostrava Jih má k dispozici ve své správě 5 tis. bytů. Mezi těmito byty jsou byty více a méně sociální. Byty jsou určeny k pronájmu. Není to sice zcela dostatečné, nicméně jsme na tom lépe než jiná města. Ostrava i nadále zůstává městem, kde se dá ještě byt koupit za relativně zajímavé peníze a bytová politika zůstává v rukou jednotlivých obvodů. Některé obvody v současné době disponují více byty, než stačí opravovat. Snažíme se jít proto cestou renovací a modernizace stávajícího bytového fondu. Nicméně ve městě sílí i developerská výstavba nových bytů.

Dalším obecným problémem je stárnutí populace. Plánujete tedy také modernizaci či výstavbu sociálních bytů či domovů pro seniory?

Sociální oblast je pro nás velmi důležitá. V uplynulém období jsme kupříkladu zrekonstruovali Domov seniorů Korýtko. Domov zde nalezlo 254 klientů. Jedná se o domov pro seniory a částečně o domov se zvláštním režimem. Jde o velmi povedenou rekonstrukci, kde byla realizována nástavba se společenskými místnostmi. Na bocích byly provedeny přístavby, jejichž součástí jsou bezbariérové terasy, kde mohou být klienti snadno v bezprostředním kontaktu venkovního prostředí. Zrušeny byly nefunkční balkóny a o jejich plochu byly rozšířeny pokoje. Dokončena je také projektová příprava pro výstavbu Domu seniorů na Hulváckém kopci. Nyní pro jeho výstavbu hledáme finanční zdroje. Tento domov by měl v budoucnu sloužit 100 klientům. Dále projektujeme rekonstrukci domova IRIS. Jedná se o pěkný domov pro seniory, kde nyní řešíme drobné úpravy z hlediska požární ochrany. Přestavujeme také Dětské centrum Domeček v Zábřehu. Tento objekt sloužil dříve jako školka a nyní jej přestavujeme na dětské centrum pro děti se zdravotním znevýhodněním. Kapacita zde bude kolem 35 dětí. Děti tam mohou být umístěny i pobytově a budou zde mít zajištěny veškeré vybavení pro zajištění zdravotní péče.

Kam by vámi realizované investice měly posunout Ostravu ve vnímání veřejnosti v rámci regionu, ČR, ale i blízkého Polska?

Na úvod mé odpovědi na vaši otázku bych rád zmínil, že cokoliv dobrého se v Ostravě povede, okamžitě se promítá do vyšší návštěvnosti města. Kupříkladu 40 % návštěvníků naší krásné zoo je z Polska. Zoo tvoří lesopark o rozloze 100 ha a je zde krásné, atraktivní prostředí. Poslední investicí, kterou zde realizujeme, je výstavba pavilonu pro tučňáky. Naše město i region se vyznačují silnou přeshraniční spoluprací, ať již se jedná o Katowice, Krakow, či další města v regionu, který čítá 5 milionů obyvatel. Naší snahou je, aby návštěvníci Ostravy měli důvod zde strávit více dnů a rozvíjely se tak služby v oblasti ubytování, gastronomie apod. Již dnes má řada akcí konaných v Ostravě mezinárodní věhlas, ať již se jedná o festivaly Colours of Ostrava, Beat for love nebo Dny NATO. Za důležité proto do budoucna považuji pokračovat kontinuálně v rozběhnutých projektech, které dále přispějí ke zlepšení kvality života obyvatel Ostravy i nevšedním zážitkům jejich návštěvníků

Děkujeme za rozhovor a srdečné přijetí
Ivo Románek