Akciová společnost POHL cz slaví DVACÍTKU (1990 - 2010)

10.8.2010 / Realizace staveb

Nedávno jsme navštívili jednu z prosperujících stavebních společností působící na českém stavebním trhu, akciovou společnost POHL cz, a.s., vedenou předsedou představenstva ing. Petrem Pohlem, a položili mu několik otázek týkajících se činnosti této firmy a 20. výročí jejího založení.

Předseda představenstva společnosti POHL cz, a.s., Ing.Petr Pohl

Vážený pane řediteli, letos oslaví firma POHL cz, a.s. kulaté výročí založení. S jakým záměrem?

V každodenním ruchu a práci si ani my sami neuvědomujeme, že působíme na trhu už skoro celou generaci a kam jsme se od skromných začátků posunuli.
Účelem oslavy 20. výročí založení firmy (která vznikla jako živnost, poté existovala jako společnost s ručením omezeným a od poloviny 90. let má formu akciové společnosti) je poděkovat všem partnerům a zaměstnancům za spolupráci v těch uplynulých 20 letech a asi i připomenout, že již nejsme v branži začínající "zajíčci", ale stali jsme se stabilní součástí stavebního trhu České republiky.

Na jakém podnětu a první myšlence vznikla vaše společnost a jaký byl její vývoj od devadesátých let?

S podnikáním jsem začínal ve svých 33 letech a asi jsem v té době měl dobrodružnější sklony. Tehdy jsem si říkal, že podnikání musím zkusit, protože období svobody podnikání možná nebude trvat dlouho (zkušenost z období okolo roku 1968) a já to už za svůj život nemusím příště zažít. Takže to byla asi touha zkusit něco nového, dokázat něco sám sobě, zkusit si na co mám a co dokážu sám vytvořit.
Ve stavebnictví jsem pracoval i před revolucí, takže volba oboru byla jasná. Z dnešního úhlu pohledu ale musím dát za pravdu mým rodičům, kteří tenkrát říkali, že od otce tří malých dětí je to nezodpovědný hazard, že snad umím něco postavit, ale o ostatních aspektech podnikání nemám ani páru.
Další vývoj naší společnosti a moje vlastní práce se pak vyznačuje hlavně radostí z učení se stále novým věcem, tvrdohlavostí při překonávání "nepřekonatelných" situací, snahou získat co nejlepší spolupracovníky, nadchnout a motivovat je pro společné cíle.

Vaše společnost je známá tím, že působí v několika stěžejních oblastech našeho stavebního průmyslu, jmenovitě pak v oblastech inženýrských, vodohospodářských, pozemních a podzemních staveb a v oblasti rekonstrukcí stávajících objektů. Jaké referenční stavby jste v minulých letech realizovali a které z nich považujete za nejzajímavější?

Člověk si vždy vzpomene na ty nejčerstvější stavby či na ty obtížné, na nichž jsme se toho nejvíc naučili. Vzpomínám například na Kabelovod Červený vrch, který jsme realizovali v letech 1994 - 1995. V té době to pro nás byla stavba svou velikostí naprosto přelomová, jednalo se o cca 1 km podzemního raženého kolektoru. Asi to byl pro nás všechny opravdu "nářez", protože tenkrát jsem ve svých 38 letech začal kouřit a od té doby jsem se toho nešvaru nezbavil. Následně jsme již rutinně provedli obdobnou, technicky náročnější akci, propojení Karlína s Holešovicemi kabelovodem podcházejícím Vltavu.
Z dalších akcí vzpomínám na rekonstrukci čistírny odpadních vod pro 20 000 EO v Roztokách a rozsáhlou výstavbu kanalizace v městské části Praha-Kunratice. Krásnými stavbami pak byla výstavba jezdeckého klubu, stájí a kryté jízdárny pro koně, která byla zastřešena lepenými vazníky a architektonicky velice povedená výstavba obytného souboru Na Ostrohu v Roztokách.
V současnosti je pak naší nejkrásnější stavbou probíhající rozšíření ZOO Plzeň s řadou asijských a afrických pavilónů, které se budou v blízké době otevírat veřejnosti.

Vaší strategií je zaměřit se pouze na středočeský region nebo je vaše působnost širší?

Poté, co jsme jako firma přečkali věk batolete, začali jsme získávat spolupracovníky a zakázky i v dalších regionech České republiky.
Tak již řadu let působíme po celých Čechách, Moravě i Slezsku.

Spolupracujete při těchto realizacích i s jinými firmami?

Samozřejmě spolupracujeme. Stavební společnost, ať je jak chce veliká, nedokáže obsáhnout všechny specializace a ani to není cílem. Navíc existují i teritoriální výkyvy v požadavcích na objem našich vlastních kapacit, takže někdy musíme části staveb zadat zkušeným a osvědčeným subdodavatelům, u nichž máme jistotu, že práci provedou stejně dobře jako my.
Jinak si s ostatními stavebními společnostmi samozřejmě někdy zdravě konkurujeme a jindy s těmi samými naopak vytváříme sdružení, v nichž se ucházíme o zakázky, které by byly pro každého z nás jednotlivě příliš velké a vzájemně se doplňujeme svými specializacemi.

Jaké jsou hlavní zásady politiky systému řízení ve vaší společnosti?

"Zásady politiky systému řízení" mi zní vždy příliš akademicky. Začínali jsme, jsme a budeme rodinnou firmou. K tomu patří neformální a velmi blízké vztahy lidí ve firmě. Snažíme se stále zlepšovat systémy našeho řízení, ale pouze tak, aby nedusily tvořivost a iniciativu zaměstnanců. Ale bez systému nejde řídit nic, ani naši společnost.

Jak vaši společnost postihla ekonomická recese?

Ekonomická recese nám umožnila zintenzivnit odstraňování náhodných a systémových chyb v řízení společnosti i těch, kterých jsme si byli vědomi i dříve a nic s nimi nedělali. Recese se pro nás stala další výzvou, nikoli strašákem.
Dále otevřela možnosti akvizic, o nichž jednáme, a tedy možností dalšího růstu společnosti.
Co se týče ekonomických výsledků, jako tradičně "krize nekrize" nám rok co rok roste objem výroby při stabilní ziskovosti staveb. Navíc personálně je toto období super, posilujeme početně naše kolektivy o zkušené i začínající nadějné techniky. To je investice do budoucnosti společnosti.

Jaké jsou vaše záměry do budoucna?

Dovolím si odcitovat text z jednoho našeho materiálu o nás:
V dalších 20 letech našeho působení bychom chtěli nalézt odpovědi na dvě následující otázky:
1. Je možné vybudovat a dlouhodobě rozvíjet stavební společnost v "českých rukách"?
2. Jsme schopni trvale naplňovat náš slogan "Stavíme pro radost" našich zákazníků, zaměstnanců, ostatních partnerů a naši?
Věříme, že odpověď na tyto otázky je ano a svou každodenní prací se snažíme a budeme snažit to prokázat.
Já k tomu přidávám ještě jednu otázku:
"Za 20 let jsme se ročním objemem výroby dostali z nuly na 500 milionů. Co jde za dalších 20 let?"

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jaroslav Pospíšil