ČKV Praha bilancuje se svým jubilantem

Ve společnosti ČKV Praha s. r. o., která patří mezi špičku v oblasti využívání moderních technologií výstavby a rekonstrukce inženýrských sítí, se chystá velká oslava. Jeden ze zakladatelů společnosti, Petr Köppel, bude o Vánocích slavit významné jubileum – 70 let.

ČKV Praha bilancuje se svým jubilantem

Při této příležitosti jsme jej navštívili, popřáli mu hodně zdraví do dalších let a popovídali si s ním o jeho cestě životem, neodmyslitelně spojené s firmou ČKV. V křesle seděl člověk, který je plný pohody, elánu a chuti pracovat. Nikdo by mu tento věk jistě nehádal.

Pane Köppele, mohl byste, prosím, zavzpomínat na Vaše pracovní začátky a začátky firmy ČKV?

Tak to už je hodně dávno… Od roku 1971 jsem pracoval na různých pozicích v Pražských vodárnách a končil jsem jako šéf provozu stavebně montážní činnosti. Posledních pár let před revolucí jsme si jako mladí kluci po odpoledních přivydělávali tím, že jsme vyměňovali vodoměry a pak i dělali vodu v celých barácích. Po revoluci se Pražské vodárny dostaly do složité situace a zastavily investice. Náš stavebně montážní odbor se dostal do komické situace, protože jsme pro ně stále pracovali, ale neměli jsme čím. Tedy, měli jsme sice bagr, nakladač a auta, ale když bylo potřeba například nařezat asfalt, tak opravdu nebylo čím. Založili jsme proto firmu, dokupovali vše potřebné a fungovali tak nějak na 2 frontách. Po nějakém čase se to ale stalo neúnosné a domluvili jsme se s Pražskými vodárnami, že od nich jako středisko odejdeme a jejich věci si odkoupíme. Lidé dostali na výběr, zda chtějí jít s námi nebo zda chtějí zůstat. Od samotného počátku jsme ve firmě byli dva společníci a oba jednatelé – pan Voborský a já. Z našeho odboru se k nám nakonec přidalo dalších 10 lidí. Zpočátku jsme se jmenovali Česká Köppel Voborský a pak jsme to zkrátili na ČKV. Tak se také stalo, že firma byla založena sice již v listopadu roku 1990, ale teprve v roce 1992 jsme se definitivně oddělili. Odkoupili jsme si na splátky bagr, dvě nákladní auta LIAZ, nakladač, nářadí a pár dalších věcí a pustili se do práce. Zpočátku jsme prováděli pouze rekonstrukce vodovodů, ale postupně jsme se dostávali i k budování vodovodů nových. Prvních pár let po revoluci se firmě dařilo moc dobře, protože poptávka převyšovala nabídku. Po pěti letech se ale vše otočilo, vzniklo mnoho dalších firem a začal boj o zakázky. Brzy jsme proto pochopili, že pokud chceme uspět, musíme dělat i něco dalšího, výjimečného, co jiní neumí.


Nač jste přišli?

V roce 1997 jsme se seznámili s německou firmou Karl Weiss GmbH, spojili se s ní a vytvořili společný podnik. Tato firma byla velice daleko v bezvýkopových technologiích, což nás hodně lákalo. Prodali jsme jim proto 50 % našeho podílu a za tyto peníze nakoupili jejich bezvýkopové zařízení a další část financí použili na investice do firmy. První zařízení, které jsme koupili, bylo na výměnu velkých řadů o průměru 80-200 mm, což jsou ty nejčastěji používané. Pak jsme ještě přikoupili zařízení na výměnu přípojek malých průměrů a olověných přípojek, což byl naprostý unikát. Další, velice revoluční metodou, se kterou jsme přišli na trh, byly sanace kanalizačních řadů. Prováděli jsme je sice také metodou rukávců, ale novinkou byl sklolaminát sycený pryskyřicí, která reagovala na UV záření a vše vytvrdila. Nebylo proto nutné lepení ani čištění roury na zrcadlový lesk. Stačilo jen pěkně očistit, natáhnout, nafouknout, projet sluníčkem a hned byla roura v rouře. Myslím si, že to je dodnes nejlepší systém pro tyto sanace a umí s ním pracovat maximálně 10 firem u nás. Kvalita rukávců neustále roste, ale i přesto stále ještě nemají atest na rekonstrukce vodovodů. I tento atest je již ale na spadnutí a až se to podaří, bude to absolutní průlom metody STARLINE 3000UV.

Takže jste s firmou Karl Weiss GmbH spojeni doposud?

Bohužel nikoliv. V roce 2010 se naše cesty opět rozešly a jejich podíl ve firmě jsme odkoupili zpět. Dost se na tomto stavu podepsala hospodářská krize, trochu taky nepochopení situace ze strany německého partnera a trochu personální spory, které neprospívají žádné činnosti. V zájmu všech bylo lepší se za této situace rozejít. Bezvýkopové technologie nám ale samozřejmě zůstaly, včetně licence na zařízení Hydros® PLUS. Zůstaly nám naštěstí, i po tomto rozchodu, dobré obchodní vztahy, což je pozitivní pro obě firmy.

Dotkl jste se krize po roce 2008. Jak to u vás tehdy vypadalo a jak vypadá situace nyní?

Krize nás opravdu srazila do kolen a jeli jsme jen na 50-70 % původního obratu. To už bylo opravdu nadoraz, protože v naší branži musíte počítat 1/3 obratu na materiál. Vždycky jsem se držel poznatku, že největší devizou firmy jsou její zaměstnanci. Ať už je situace na trhu jakákoliv, musíte je dobře odměnit, aby vám neutekli jinam a aby měli pocit, že si jejich práce vážíte. Museli jsme přijmout řadu opatření, ale vždy jsme byli schopni vyplatit mzdy, takže zaměstnanců se krize v podstatě nedotkla. Za ta léta se nám ale samozřejmě nasbíraly nějaké ztrátové výsledky. Je moc dobře, že už třetím rokem se situace na trhu vyvíjí pozitivně, takže v loňském roce se nám podařilo všechny ztráty z minula vymazat. Letošní rok se vyvíjí také dobře, takže můžeme být spokojeni. Problémy máme nyní jen s pracovní silou, protože volní lidé nejsou a nutně bychom je potřebovali.


Pokud vím, tak se ale nevěnujete jen bezvýkopovým technologiím. Jaká je celková struktura společnosti a jaká je její působnost?

Kromě bezvýkopových technologií provádíme samozřejmě i klasické stavby, což jsou pro nás vodovody a kanalizace. O ty se ale zajímáme především v Praze, protože Praha je v tomto ohledu hodně specifická. V Praze je mnoho správců sítí, vede pod ní více než 40 různých vedení, z nichž více než polovina je aktivních. Pokud zde chcete pracovat, musíte se zde také dobře vyznat, domluvit se všemi těmito správci a zkoordinovat svou práci. Neznalá firma může nadělat víc škody než užitku. To, že jsme si v Praze vybudovali nějakou pověst a máme kredit na to, abychom zde vůbec mohli pracovat a byli zde jako dodavatelé vítáni, to je pro nás hrozně důležité. Donutilo nás to nastavit si určité automatismy pro práci v tomto složitém prostředí, a to nám samozřejmě pomáhá i jinde. Chytří starostové měst a obcí vědí, že s referencemi z Prahy jim žádnou škodu nikde neuděláme. Třetí a poslední činností, které se věnujeme, jsou ČOV. V této oblasti se ale věnujeme spíše specialitám, jako jsou kontejnerové čističky, speciální provzdušňování nebo termická hygienizace kalů. Co se týče působnosti firmy, tak základní kopací techniky používáme především v Praze, bezvýkopové technologie a ČOV nabízíme po celé republice. Sporadicky děláme i na Slovensku a zakázky jsme měli i v Polsku.

Na které zajímavé stavby za tu dobu rád vzpomínáte?

Především na ty, které nás někam posunuly, jako byla například stavba Evropská–Drnovská. Tehdy existovala v Praze jediná firma, Vodní stavby, která dělala vodovody o průměru 1200 mm, což byl největší průměr vodovodu, který se v Praze dělal. My jsme ale dostali příležitost provést přeložku vodovodu 1200 mm v litině, právě na Evropské, kterou bylo potřeba při stavbě mimoúrovňové křižovatky. Bylo to hodně složité a poprvé jsme si zde uvědomili, co jsou to vlastně bloky. Nakreslit a vymyslet je tak, aby držely i přesto, že jeden blok vážil 100-200 tun, to byl opravdový oříšek. Další takovou stavbou velkého průměru byla v roce 1996 přeložka potrubí o průměru 1000 mm při stavbě Bauhausu. I na tu jsme náležitě hrdí a právě tyto stavby nás posunuly mezi žádané firmy v Praze. Další zajímavou stavbou, která určitě stojí za zmínku, byl vodovod pod Petřínskými schody. Od petřínské nemocnice vede pod schody, nahoru až k rozhledně, 200mm řádek, který bylo potřeba vyměnit za litinový. Nebylo možné se tam dostat s žádnou technologií a vše bylo potřeba dělat ručně. Jednalo se o velice stísněné prostory a byl to opravdový boj s přírodou. Zdánlivě to vypadalo neřešitelně, ale nakonec se nám to podařilo vymyslet a realizovat.
Z ČOV bych rád jmenoval alespoň tu první, kontejnerovou, kterou jsme dodávali pro městys Přídolí u Českého Krumlova. Původně tam měla být normální ČOV, ale starosta se nechal přesvědčit a nápad kontejnerové ČOV se mu zalíbil. Zůstala tam původní stavba, která se pouze přeprojektovala na kontejnerovou úpravnu. Samotný kontejner byl vyroben jinde a následně tam byl převezen. Největším problémem bylo tento kontejner dostat na místo určení z velkého kopce, kde nebyla asfaltová vozovka a kde byl problém se vytočit i s normálním autem. A my tam museli dojet s 10tunovým nákladem a 100tunovým jeřábem, který ho musel sundat. Občas to byl horor, ale ČOV funguje a dělá radost nám i jim.
Zapeklitou stavbu jsme měli také v Polsku, ve Wodzislawi, kde se jednalo o termickou hygienizaci kalů ve vodárně Karkoška. Největším problémem zde bylo dostat 3m silo do 2m vrat, aniž by bylo nutné rozebrat střechu. Nakonec jsme tento problém vyřešili rozříznutím sila do spirály, zkroucením do sebe, a tak jsme prošli vraty. Následně bylo nutné silo opět svařit, ale to už nebyl problém.
Perličkou byla také stavba v Čakovicích, kde se jednalo o nátok na čistírnu betonovou rourou o průměru 800 mm. Nátok byl ale tak masivní, že bylo nutné jej přebypassovat, na což ale běžná čerpadla nestačila. Nakonec jsme zjistili, že v Praze existují tzv. povodňová čerpadla, která jsou majetkem Prahy a musí se občas vyzkoušet, zda fungují. Dohodli jsme se proto na jejich zapůjčení s tím, že je odzkoušíme přímo v provozu. Vše se zdařilo, stavbu jsme zasanovali a skvěle drží dodnes. Složité stavby nás prostě baví a pouštíme se do nich moc rádi.


Na které stavby se chystáte nyní?

Před pár dny jsme získali zakázku v ulici Vítězné, kde budeme realizovat přeložku průměru 700 mm v litině. V Praze se teď ale chystá období velkých průměrů, protože velké průměry potrubí začínají dožívat a bude potřeba je vyměnit. Všude se jedná o průměry 1000 mm a víc. Okruh firem, které tyto velké průměry už realizovaly a umí je, je dost omezen, takže věříme, že i my se k některé zajímavé stavbě dostaneme.

Jak vidíte další perspektivu společnosti?

Tím, že se chystáme na tyto větší průměry, musíme zahájit určitou přípravu. Máme ve firmě mnoho pomůcek a udělátek, které se používají při běžných pracích a teď bude potřeba vymyslet a připravit nové. Klasické technologie určitě neopustíme, protože ne vše lze zvládnout bezvýkopově a obzvláště u větších průměrů to jinak ani nejde. Rádi bychom se ale udrželi na špičce i v bezvýkopových technologiích a i ČOV nás budou zajímat i nadále. Nemáme zájem se rozrůstat nad současný rámec, protože si myslíme, že by to bylo kontraproduktivní. Naším cílem je pokračovat v poctivé práci a i nadále udržet firmu v TOP 10, jak je tomu doposud. S odstupem let vidím, že mé dávné rozhodnutí, věnovat se vodě, bylo velice dobré. Bez vody a kanalizace žádná civilizace nemůže existovat, takže tato práce určitě nikdy neskončí.

Plánujete oslavy významného jubilea, v jaké pozici teď ale ve firmě vlastně figurujete?

Říkám, že zde již jen zdobím… :-) V 63 letech jsem šel do důchodu, ale ještě jsem to nějaký čas táhnul dále. Cíleně jsem si ale přitom vychovával své nástupce. Nyní jsme již oba bývalí jednatelé své jednatelství předali panu Korseskovi a slečně Raimové, přičemž pan Korseska se stará o záležitosti výrobní a slečna Raimová o záležitosti finanční. Jsem přesvědčen o tom, že jinak to ani dělat nejde. Ve funkci jednatele máte obrovskou zodpovědnost a musíte ji dělat naplno. Pokud na to nestačíte, pak nesete zodpovědnost za rozhodování někoho jiného, a to není dobré. Cítil jsem, že už pomalu stárnu a nechtěl jsem promeškat čas, kdy bych měl odejít a nepřekážet.

P.S. Po korekturách přišlo vyjádření pana Korsesky: „V tomto bodě s panem Köppelem zásadně nesouhlasím. On nejen, že zdobí, což je jeho přirozená vlastnost, ale on je zde ještě stále nezbytně nutný, protože odborně pracuje. A hlavně – ještě pořád nepředal vše, co předat má, čili veškeré zkušenosti a veškerou svou moudrost. Takže mu i já přeju vše nejlepší k narozeninám a přál bych si, aby ve firmě zůstal ještě alespoň dalších 10 let. Pan Köppel je totiž velký vizionář a kdybychom jej neměli, tak bychom si ho snad museli vymyslet. :-)“

Děkuji za rozhovor
a přátelské přijetí.

Ing. Miroslav Bindač

ČKV Praha s. r. o.
provozovna:
Ke Kablu 289, 102 00 Praha 10
tel.: 271 085 430
www.ckvpraha.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři