GEOtest si připomíná 50 let od svého založení

GEOtest je českou, soukromou, akciovou společností, která poskytuje široké spektrum konzultačních i dodavatelských služeb v ekologických oborech, inženýrské geologii, geotechnice a hydrogeologii. Poskytované služby dokáže přizpůsobit na míru potřebám svých zákazníků a svou vysokou odbornost může doložit značným počtem autorizací, certifikací a osvědčení.

GEOtest si připomíná 50 let od svého založení

V letošním roce slaví již 50. výročí svého založení. Navštívili jsme proto předsedu představenstva, Ing. Martina Teyschla a ředitele společnosti, RNDr. Lubomíra Klímka, MBA, a požádali je o tento rozhovor.

Vážení pánové, většina firem na českém trhu slaví 20. nebo 25. výročí svého vzniku. Vaše společnost ale slaví již 50. výročí, takže vznikla v minulém režimu i století. Můžete nám, prosím, říct něco z historie i současnosti společnosti?

Vznik GEOtestu se datuje do roku 1968, kdy v Brně existoval závod IGHP Žilina a z něj se později vyčlenil národní podnik GEOtest Brno. Tehdy to byl podnik, který měl pět závodů, pracovalo v něm asi 1300 zaměstnanců a v této podobě se dochoval až do revoluce. Z jednoho z těchto závodů, s názvem Geologické služby, se k 1. 12. 1990 vyčlenila nástupnická organizace ­GEOtest Brno, která byla v březnu 1992 transformována na GEOtest ­Brno, a.s. V roce 2010 jsme z tohoto názvu vypustili Brno, takže až do dnešního dne se jmenujeme GEOtest, a. s. Zpočátku jsme měli asi 300 zaměstnanců, ale postupně jsme zeštíhlili až na dnešních 150. V době největší konjunktury, kdy se prováděly sanace ekologicky zatížených pozemků, jsme zažili obrat kolem půl miliardy korun. Nyní se náš hospodářský výsledek pohybuje stabilně mezi 200-300 milióny korun ročně.

Ing. Martin Teyschl (vlevo), RNDr. Lubomír Klímek, MBA (vpravo)

Jaké je hlavní zaměření společnosti?

Spektrum našich činností je dost široké. Hlavními našimi obory jsou ale inženýrská geologie, hydrogeologie a sanace ekologických škod. K tomu máme přidruženy laboratoře pro inženýrskou geologii, laboratoře mechaniky zemin a mechaniky hornin a hydrochemické laboratoře pro hydro­geologii a sanace. Zabýváme se také geofyzikou a provozujeme správcovství staveb.

Jaká je působnost společnosti?

Působnost je v podstatě celosvětová. Centrála je zde v Brně, ale máme své dceřiné společnosti na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, v Mongolsku a kancelář v Utrechtu v Nizozemsku. Historicky lze říct, že jsme již působili téměř na všech kontinentech, a to buď realizací samostatných projektů, nebo v rámci rozvojové spolupráce.

Které stavby byly v historii vaší společnosti nejvýznamnější?

Jedna z nejvýznamnějších akcí pro nás byla sanace ve společnosti SLOVNAFT, kde se jednalo o sanaci a ochranu podzemní vody na Žitném ostrově. Naším úkolem zde bylo vybudování ochranného systému hydraulických ­bariér a odčerpávání vrtů. Po tomto vybudování jsme měli na starost další provoz, monitorování a vylepšování. V zásadě se dá říct, že jsme byli garantem toho, aby žádné škodliviny neprosákly do pitných vod. Tato sanace trvala desítky let, jelikož začala již v roce 1973 a skončila v roce 2013. Další významnou sanací pro nás byla automobilka Škoda Mladá Boleslav, kde při rekonstrukci všech jejích výrobních hal bylo nutné provést veškeré sanace podloží pod těmito halami. I tuto činnost již provádíme celou řadu let. Nedávno jsme dokončili sanaci v rafinerii KORAMO Kolín, což byla zakázka za 2 miliardy korun. Naším úkolem zde bylo vybudovat hydrologickou ochranu kolem továrny a provést sanaci sludgeových rybníků. Stále ještě také pracujeme v další rafinérii - PARAMO Pardubice – a podíleli jsme se na sanacích v chráněném území ­CHOPAV u Hodonína. Historicky se dá říct, že jsme vytěžili z hladiny podzemních vod již 318 000 m3 ropných látek. V době, kdy jsme prováděli sanaci Slovnaftu, se dokonce říkalo, že množství odčerpaných ropných látek tvořilo zhruba 5 % těžby ropy v České republice.
Dalším směrem, kterému se věnujeme, jsou přehrady. Bohužel takřka všechny moravské přehrady se vystavěly již v šedesátých až osmdesátých letech a pak nastala dlouhá pauza. Poslední přehradou z této řady byla Slezská Harta a až před třemi lety se konečně zase objevila přehrada Nové Heřmínovy v Jeseníkách. Teď se zdá, že by se mohla začít stavět přehrada Vlachovice u Zlína, na což se moc těšíme.
Významnou částí naší činnosti jsou také dálnice a silniční stavby. Samozřejmě se podílíme na průzkumech při výstavbě dálnice D1, kde jsme např. prováděli geologické práce na zkoumání vlastností horninového masivu při zakládání stavby mostu u Velkého Meziříčí. Hodně práce jsme odvedli také na dálnici D47, kde jsme měli geo­logicky i geotechnicky na starost tunel Klimkovice. Z poslední doby bychom mohli zmínit práce na několika úsecích dálnice D3 na České Budějovice, úseky dálnice D35 a velký průzkum jsme prováděli na dálnici D52 ve směru na ­Vídeň. Zajímavostí je taky průzkum zkapacitnění dálnice D1 od Kývalky po Rohlenku, kde by v budoucnu měla vyrůst šestiproudá dálnice. Tunel Klimkovice ale nebyl jediný, který jsme realizovali. Nejvýznamnější tunel, na kterém jsme vyrostli, a který nás posunul dále, byl tunel Dobrovského v Brně. Zde se jednalo o 3 štoly v délce 3 km a byli jsme zde vedoucí sdružení, jehož účastníky byly dále společnosti Metrostav, Subterra a OHL ŽS. Dá se ale říct, že jsme se podíleli na všech tunelech v Brně, ať již se jedná o Pražskou radiálu nebo tunel Kohoutovice. Zapomenout nelze také na Ejpovický tunel, což je nejdelší železniční tunel o délce 4 km a průměru 10 m. Na této stavbě jsme prováděli veškerý geotechnický monitoring i geologický průzkum. Byl to největší tunel, kde byl použitý razící štít a je to opravdový unikát.
Zabýváme se také technickými dozory investora nebo fungujeme jako správce stavby. V době, kdy začínaly největší infrastrukturní projekty v ČR, kdy tady byl pokyn z EU na odkanalizování všech měst o více než 2 000 obyvatel, jsme se k této práci dostali hned na začátku a byli tak u těch největších projektů. Určitě musíme jmenovat projekt Dyje I., což byla ochrana vod za 1,5 miliardy korun. Dalším projektem bylo Břeclavsko, kde se dělala spousta ČOV a kanalizací. Vše jsme pak korunovali projektem Dyje II., což byla stavba za 1 miliardu korun a my jsme zde fungovali jako správce stavby. Jednalo se o rekonstrukci 4 nových ČOV a asi 100 km kanalizací a přípojek. Na takové obří stavby se dnes v našem oboru již narazit nedá.


Na které zahraniční stavby byste rádi upozornili?

Tak třeba v Mongolsku řešíme 2. největší povrchový důl v Asii na měď a molybden. Teď jsou v hloubce asi 230 m a mají plány na prohloubení do 500 m. Naším úkolem je spočítat stabilitu tak, aby se lom nezřítil a splňoval zadaná kritéria. V Iráku jsme se podíleli na výstavbě přehrady a v Kosovu prováděli geofyzikální průzkum podzemních vod v povodí řek ­Driny a Bardhe.

Na jaké stavby se chystáte v nejbližší budoucnosti?

Významnou zakázkou pro budoucnost firmy by měla být realizace sanace na Slovensku ve Vrakuni, což jsou bývalé chemické závody Juraje Dimitrova. I v tomto případě se jedná o obrovský objekt s velkým objemem prací na mnoho let. Zasmluvněn již máme také velký okruh v Brně u Žabovřesk, kde bychom měli provádět veškeré průzkumné práce a geotechnický monitoring. V tomto místě by se měl vybudovat ražený tunel pro tramvaj.

Kdo jsou vaší klíčoví zákazníci?

Těch opravdu klíčových není příliš mnoho a jedná se většinou o státní instituce. Mnoho zakázek řešíme pro ŘSD, Ministerstvo financí, SŽDC, Rozvojovou agenturu pro zahraniční pomoc a řadu zakázek máme také od Evropské komise, Evropské investiční banky a Světové banky.

Jak jste byli spokojeni s hospodářským výsledkem loňského roku a jaké jsou vyhlídky toho letošního?

Především je potřeba zmínit, že v loňském roce došlo k částečné generační obměně, kdy zakladatelé společnosti odstoupili ze svých výkonných funkcí. Na pozice výrobního a obchodního ředitele nastoupili mladí. Vzhledem k tomu, že vše běželo v zajetých kolejích více než 21 let, tak se jednalo o velkou změnu, která si musela nejprve dobře sednout. Hospodářský výsledek loňského roku byl standardní, ale první část toho ­
letošního roku byla hodně bojovná. V prosinci skončila naše nejvýznamnější zakázka v ­KORAMU Kolín, v letošním roce další velké zakázky, takže jsme trochu spadli na zem. Teď už to ale vypadá, že jsme se s tímto odchodem velkých zakázek dokázali vyrovnat a nahradili je vícero menšími. Současný výhled je velice dobrý a máme teď takovou zásobu práce, jako jsme už dlouho neměli. Letošek by proto mohl dopadnout mírně pod původním očekáváním, ale další roky vypadají hodně pozitivně.


Co byste řekli ke konkurenci ve vašem oboru?

Konkurence na malém českém trhu je velice tvrdá. V našem oboru, což jsou především sanace a hydrogeologie, patříme mezi 3 největší firmy u nás. Český trh má ale omezený počet staveb, na kterých se můžeme podílet a vše, co chceme udělat navíc, musíme hledat v zahraničí. Zahraničí nám nyní přináší asi 20-30 % obratu, takže zde vidíme ještě velký potenciál růstu.

Získala vaše firma také nějaká ocenění?

Ano, jsme členem Regionální hospodářské komory v Brně a v rámci soutěže „Malé a střední podniky“ jsme se umístili několikrát na 1. - 3. místě.

Na čem si jako firma nejvíc zakládáte?

Takovým našim vnitřním krédem vždycky byla a je solidnost. Nejsme firmou, která by vyvíjela nějaké speciální technologie nebo vyráběla něco zvláštního. Vše je jen v hlavách našich lidí a vše záleží na jejich správném výběru a udržení si jich. Za ta léta přes nás prošly stovky a možná tisíce lidí, kteří se následně zařadili mezi špičkové odborníky jak u nás, tak i v zahraničí. Lidé jsou základ a na nich chceme budovat naši budoucnost. Nikdy v naší firmě nebyl žádný politický nátlak ani ovlivňování, a to ani za minulého režimu. Tomu také vždy odpovídala atmosféra ve firmě. Pokud se sejdou dobří odborníci a vytvoří dobrou pracovní partu, pak dokáží divy. Věříme, že toto se u nás nikdy nezmění.

Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí.

Ing. Miroslav Bindač

GEOtest, a. s.
Šmahova 1244/112, 627 00 Brno
tel.: 548 125 111
e-mail: info@geotest.cz
www.geotest.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři