Proces EIA u staveb schválených podle zákona č. 244/92 Sb. je na kritické cestě přípravy

ŘSD ČR s horizontem ukončení jejich realizace do roku 2023 (N+3). Během loňského a počátkem letošního roku naplno vykrystalizovaly neshody mezi EK a českým státem. Podstatou neshod vlekoucích se prakticky od vstupu ČR do EU není obsahová náplň problematiky posuzování vlivů staveb na ŽP, ale náhled na způsob, jakým v Česku provádíme toto hodnocení – formálně, právně i prakticky.

Proces EIA u staveb schválených podle zákona č. 244/92 Sb. je na kritické cestě přípravy

EK považovala za nepřijatelný způsob transpozice příslušných směrnic (85/337/EHS a 2011/92/EU) do českého práva. Dlouhodobě je nám vytýkána procesní zdlouhavost, obtížný přístup veřejnosti do procesu EIA a překážky v případě uplatňování práva vstupu veřejnosti do schvalovacích procesů a návaznost stanoviska EIA.

Přestože česká strana na tyto výtky vůči zákonu č. 244/92 Sb., ale také zákonu č. 100/2001 Sb. (nový zákon EIA) reagovala nakonec novelou č. 39 z roku 2015, nezískala od EK souhlas s financováním staveb, které byly posouzeny podle původního předpisu, tedy podle zákona č. 244/92 Sb. Až téměř po roce, od začátku účinnosti zákona č. 39/2015 Sb., se příslušná ministerstva odhodlala k řešení této situace a jedním z výstupů je rozhodnutí o zpracování nových Dokumentací EIA pro stavby se Stanoviskem EIA podle zákona č. 244/92 Sb., včetně opakování celého procesu EIA u těchto staveb v rozsahu, který stanoví další připravovaná novela zákona č. 100/2001 Sb., tzv. transpoziční, jejíž platnost má být nejpozději od května 2017.

Nový proces EIA není aktuálně potřeba podstoupit u staveb se Stanoviskem MŽP vydaným podle zákona č. 100/2001 Sb., a dále pro soubor deseti staveb schválených podle zákona č. 244/1992 Sb., pro které premiér Sobotka vyjednal s EK zvláštní režim, který musel být podpořen rychlou novelou zákona č. 100/2001 Sb., kdy byl do zákona doplněn § 23a a i nadále zajistil platnost původních stanovisek podle zákona č. 244/1992 Sb.

Proces opakování posuzování vlivu na životní prostředí postihne cca devadesát staveb připravovaných ŘSD ČR k realizaci mezi léty 2017 – 2023. Těchto devadesát staveb v celkové hodnotě přes 200 mld. Kč představuje téměř polovinu investičních prostředků, za jejichž proinvestování do roku 2023 je zodpovědné ŘSD ČR.

Podle statistických údajů ŘSD ČR se doposud pohybovala doba pro zpracování Dokumentace EIA, její předložení na příslušný úřad, zveřejnění dokumentace, kompletace vyjádření k dokumentaci, zpracování oponentního posudku na dokumentaci, včetně vydání Stanoviska MŽP v intervalu osmnáct až šedesát měsíců – tj. 1,5 - 5 let. Kdyby měla tato praxe a přístup MŽP ke stavbám dopravní infrastruktury i nadále pokračovat, pak u převážné většiny staveb by s koncem finančního období OPD II, byla vypořádána pouze problematika EIA a o realizaci těchto staveb by nebylo možné se snad ani zamýšlet.

Z uvedeného je zřejmé, že kromě standardních překážek, se kterými se ŘSD potýká v rámci investorské přípravy staveb (jakými je například výkup pozemků, vyvlastnění práva k výkupu pozemků, vyvlastnění práva k uložení věcného břemene k realizaci přeložky inženýrské sítě související se stavbou pozemní komunikace, atd.), je opakování procesu EIA dalším kritickým bodem, jehož překonání je časově tak zdlouhavé, že v konečném důsledku může znemožnit realizaci záměru dopravní politiky státu v tomto finančním období pomocí EU.

Pro maximální zkrácení lhůty potřebné k získání nových Stanovisek MŽP k těmto devadesáti stavbám učinilo ŘSD ČR ve spolupráci s MD ČR několik významných kroků:

1. Již v první polovině letošního roku zadalo GŘ ŘSD ČR zpracování přírodovědných (biologických, zoologických, migračních, …)
průzkumů, které zachytí stávající stav přírody a krajiny ve všech ročních obdobích. Tyto průzkumy jsou nezbytným podkladem, na němž bude stavět každá nová dokumentace EIA. Výsledky – zprávy o stavu přírody a krajiny budou k dispozici zpracovatelům nových dokumentací EIA v druhé polovině roku 2017.

2. MD ČR předložilo vládě ČR materiál a vláda s ním souhlasila, podle kterého při následném opakovaném procesu EIA bude dokumentace vycházet z aktuálního technického řešení, ukotveného v aktuálně platné projektové dokumentaci ŘSD, tzn. že nová dokumentace EIA nebude posuzovat variantní řešení zkoumaná v minulosti (s výjimkou prověření variant vyplývající z aplikace právních předpisů transponujících směrnici 92/43/EHS, o ochraně stanovišť volně žijících živočichů a plně rostoucích rostlin /Natura 2000/).

3. Vláda ČR souhlasila, aby resortní investorské organizace MD ČR dále paralelně pokračovaly na přípravě staveb tak, jak byly doposud připravovány, včetně vynakládání finančních prostředků (v souběhu s průběhem nového procesu EIA).

4. MŽP ČR ústy ministra Brabce veřejně deklarovalo svůj závazek vypořádat administrativu procesu EIA, tj. zveřejnit dokumentaci, zorganizovat její projednání, zpracovat Oponentní posudek a vydat Závazné stanovisko MŽP do šesti měsíců po předložení kompletní dokumentace EIA investorskou organizací na MŽP ČR.

 

Přes tato nezbytná opatření je situace v přípravě takto postižených staveb nadále velmi vážná. Abychom dovedli kvantifikovat časový dopad nového posuzování staveb na jejich praktickou realizovatelnost do roku 2013 (N+3), zpracovali jsme tabulku, která grafickou formou vyjadřuje dopady nového posouzení EIA. Vycházeli jsme z těchto předpokladů:

1. V České republice lze počítat s ustavením patnácti pracovních kolektivů, které budou odborně i personálně schopné se s problematikou nového posouzení vlivu staveb na ŽP vypořádat. To ukázaly výsledky soutěže na veřejnou zakázku s názvem „Rámcová smlouva na zpracování vlivu staveb na ŽP“, kterou zadavatel (ŘSD ČR) zveřejnil ve věstníku veřejných zakázek
č. 633 227, a jejíž výsledky oznámil soutěžícím začátkem září letošního roku. Přestože si ŘSD vybralo pouze deset nejlevnějších nabídek, je zřejmé, že bude nuceno, byť jinou cestou než pomocí Rámcové smlouvy, umožnit participaci i nevybraným kolektivům. Třetina nevybraných týmů, by totiž výrazným způsobem ovlivnila schopnost této investorské organizace se s problémem nových dokumentací EIA vypořádat alespoň tak, jak dále uvádíme.

2. V druhé polovině roku 2017 zahájí patnáct zpracovatelských týmů práce na zpracování patnácti nových dokumentací EIA.

3. Každý řešitelský kolektiv bude schopen pracovat v etapě vlastního zpracování dokumentace (zelené políčko = šest měsíců) pouze na jedné zakázce. Druhou bude moci zahájit, až první přejde do etapy dopracování a zapracování připomínek MŽP (fialové políčko = šest měsíců), tedy do doby přijetí dokumentace MŽP.

4. MŽP dodrží slib „zúřadovat“ nové dokumentace ve lhůtě šesti měsíců (okrové políčko).

5. Nově posuzovány budou v prvním a druhém kole zadávání pouze dokumentace s platným ÚR.

Souběžně se zpracováváním nových dokumentací EIA zajišťuje ŘSD zpracovávání DSP, výkupy pozemků, ev. vyvlastňování pozemků a věcných břemen tak, aby po osmnácti měsících, bylo schopno zapracovat do DSP podněty z nové EIA, a aby bylo schopno podat žádost o stavební povolení ve SŘ a následně vypsat tendr na zhotovitele stavby (okrové a žluté políčko = dvakrát šest měsíců).

Závěry:

Za takto stanovených předpokladů se ukazuje, že první soubor patnácti staveb s novým platným stanoviskem MŽP bude mít ŘSD připraveno k realizaci v roce 2020. Každý další půlrok přibude patnáct takových dalších staveb. Charakter a rozsah liniových staveb, které ŘSD musí přehodnotit novým procesem EIA vylučuje, že by tyto stavby bylo možné postavit rychleji než za dva a půl roku. Z grafu je zřejmé, že taková lhůta výstavby může být naplněna maximálně třiceti stavbami, a to těmi, které byly zadány v druhém pololetí 2017 a v první polovině roku 2018. Je to pouze jedna třetina z celkového počtu takto postižených staveb. Aby bylo možné realizovat alespoň tyto stavby, bude zapotřebí:

1. Zadat maximální počet nových dokumentací EIA (co trh zvládne),

2. Prioritně zadat stavby „bezkonfliktní“,

3. Prioritně zadat stavby co největší (realizovatelné za tři roky),

4. U staveb, které nemají platné ÚR se pokusit urychlit proces přípravy sloučením ÚŘ a SŘ.

Efektivní řešení nastalá situace zatím nemá. Za dané situace není reálné očekávat stoprocentní naplnění programů OPD II ze strany ŘSD ČR. Cílem příspěvku však nebylo hledat řešení – chtěli jsme spíše pojmenovat problémy a upozornit na skutečnosti, které velmi pravděpodobně nastanou a umožnit tak připravit se na dopady avizovaných potíží.

Ing. Radovan Hrnčíř
Ředitel a jednatel společnosti
HBH Projekt spol. s. r. o.

Mgr. Tomáš Šikula
Ředitel útvaru ekologie
HBH Projekt spol. s. r. o.

Fotogalerie

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři