Po 500 dnech a 4 kilometrech tunelovací stroj Viktorie opět na denním světle

Prorážkou do portálu těsně před plzeňskou čtvrtí Doubravka končí ražby více než čtyřkilometrové jižní trouby tunelu Ejpovice. Po téměř rok a půl trvající práci pod zemí se tunelovací stroj Viktorie podíval alespoň částečně na denní světlo.

Po 500 dnech a 4 kilometrech tunelovací stroj Viktorie opět na denním světle

Slavnostní akce se zúčastnili představitelé SŽDC, SFDI, zhotovitelů - společností Metrostav a Subterra i další účastníci výstavby a hosté.

Tunel Ejpovice je stěžejním dílem úseku Rokycany – Plzeň, který tvoří součást páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního třetího tranzitního železničního koridoru, jenž vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem. Délka trati se v tomto úseku zkrátí o více než 6 kilometrů,“ uvedl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý.  Po dokončení modernizace celé tratě mezi hlavním městem a Plzní by cesta vlakem měla trvat méně než jednu hodinu. Dnes je to 1 hodina 35 minut.

Razicí štít Viktorie je mladší sestrou strojů Tonda a Adéla, které razily pokračování trasy A pražského metra. Vyrobila ho firma Herrenknecht v německém Schwanau, má průměr řezné hlavy téměř 10 metrů, délku 115 m a váží přibližně 1800 tun. Jeho nejtěžší části byly do České republiky dopraveny ekologickou cestou - lodí. Použitá technologie TBM - Tunnel Boring Machines – je jedním z nejmodernějších tunelářských způsobů práce. Její předností je především rychlost a bezpečnost. Ve světě se používá na přibližně 80 % nově budovaných tunelů.

„Jsme rádi, že přes některé obtíže, které nám přinesla neočekávaná geologie pod vrchy Homolka a Chlum, kde jsme se potýkali s abnormálními přítoky vody či tvrdými spility, jsme konečně dorazili do cíle. Nyní Viktorku čeká částečná demontáž, repase a návrat zpět do Kyšic. Odtud by již na podzim měly začít ražby druhé tunelové trouby“, řekl výrobně technický ředitel Metrostavu Ivan Hrdina.

Viktorie je tzv. konvertibilní stroj, protože může razit jak v módu zeminového štítu, tak po úpravě i ve skalních podmínkách. Nejvyšší dosažený denní výkon ražeb byl 32 metrů. Za strojem vzniká hotový tunel, jehož ostění tvoří prstence ze 7 + 1 segmentu. Betonový prstenec je dva metry široký a má tloušťku 0,40 m. Prstence se vyráběly v Dýšině, vzdálené zhruba 2 kilometry od staveniště a na jednu troubu jich jsou potřeba více než dva tisíce.

1


Mgr. Jakub Ptačinský
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

Více na: www.metrostav.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři