Pražské inovační centrum vznikalo v ovzduší konstruktivní a pozitivní spolupráce

Stejně jako lidé mají i budovy své životopisy. Narodí se s financemi a vyrostou stavbou. Pokračují maturitou – kolaudací – a do dospělosti vstupují začátkem užívání. Nejlepší získají tituly. Dlouhý život však nečeká na všechny.

Pražské inovační centrum vznikalo v ovzduší konstruktivní a pozitivní spolupráce

Některé objekty k němu mají lepší předpoklady. Zejména ty, co pocházejí ze seriózního svazku zadavatele, autorů i stavbařů a vyrostou v přívětivém prostředí. Jedním z nich může být i Pražské inovační centrum, které tým Josefa Majera z divize 9 postavil u Zlatníků a odmaturovalo 30. listopadu. Gratulujeme!

Na stavbu u Zlatníků budu rád vzpomínat. I přes mé bohaté zkušenosti totiž byla jednou z mála, kde si všichni ochotně vycházeli vstříc,“ říká Josef Majer a dodává: „Ne vždy se poštěstí pracovat s tak konstruktivně a pozitivně naladěnými zástupci investora, včetně technického dozoru, či představiteli obce. Těšilo nás snad i to bláto, kterým jsme se brodili. Bylo totiž znakem toho, že jsme stavěli v polích na skoro neomezeném staveništi, což není časté.“

Z investorského hlediska je novostavba business centrem, které by mělo poskytovat inspirativní postředí pro setkávání šikovných lidí a firem, a podpořit tak růst projektů a rychlé zužitkování nápadů zejména z oblasti biotechnologie. Po stavební stránce je budova – obrazně řečeno – prosklená drúza vykrystalizovaná na nepravidelném obrysu připomínajícím netopýra.
Zvláštní tvar nepodsklepe­ného dvoupodlažního objektu s plochou přes 3 000 m2 vznikl tím, že společnost SVANY, konkrétně Ing. arch. Jan Švancer, sloučila do jednoho monobloku čtyři původně navržené solitéry uspořádané podle sklonu a tvaru pozemku. „Na poměry Metrostavu to byla malá stavba a trvala jen asi 10 měsíců, její konstrukce nám ale daly zabrat. Například při tvorbě trojúhelníkovitě členěného obvodového pláště výrobce nemohl použít žádný ustálený postup. Každý díl z izolačního trojskla byl totiž jedinečný, a když se rozbil, vznikl velký problém. Naštěstí se to stalo jen asi pětkrát,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Dalibor Andrlík.

Kromě skleněného ­obalu budovy, doplněného grafickým potiskem výtvarníka Miroslava Pošvice, zmínil mezi dalšími zajímavostmi stavby i využití Power­Cem. Tato moderní a u nás poměrně neznámá technologie umožňuje, aby z místního mate­riálu vznikl flexibilní zemní beton využitelný pro rychlou a úspornou stavbu silnic. Pražské inovační centrum tedy vyrostlo a chystá se do života. Budoucnost ukáže, nakolik je životaschopné. Už dnes je však zřejmé, že cestu k titulu má otevřenou.

Foto Metrostav a. s., Josef Husák

www.metrostav.cz

Firma

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři