Vaše firma je na českém trhu dvacet let. Vzpomínáte si na úplné začátky? Proč jste se do podnikání pustil?

RK /Rudolf Kasper, zakladatel společnosti/: Podnikat jsem se rozhodl krátce po revoluci. Viděl jsem v tom jistou možnost seberealizace a chtěl jsem to zkusit. Moje srdce a hlava mi říkaly, že je to správná cesta.

Na rozdíl od svého otce jste u začátků firmy nebyl. Naskakoval jste už do rozjetého vlaku...

DK /David Kasper, jeho syn, současný výkonný ředitel/: Ano, to je pravda. Postupně jsem se zapojoval nejdřív na letních brigádách a při škole, potom jsem působil jako projektant již na plný úvazek, pokračoval jsem jako pracovník obchodu, šéf obchodu a od roku 2007 jsem výkonným ředitelem společnosti.

Nelitujete rozhodnutí pokračovat v rodinném podniku?

DK: Nikdy jsem ani neuvažoval, že bych dělal něco jiného. Samozřejmě, těžká období střídala ta hektická, to je pravda. Nicméně to byla pro mne přirozená volba zasadit se o rozvoj rodinné firmy.  Nápady mého otce byly nadčasové, díky využívání moderních technologií nastal skutečně dynamický rozvoj firmy. To se samozřejmě postupně měnilo, narůstala konkurence a prostředí se stalo celkově složitějším. Ale přesto se nám, myslím, velmi dobře daří držet dobré jméno v segmentu stavebnictví a stejně tak vysokou profesionální úroveň personálu i technologií.

Na které chvíle vzpomínáte jako na období, kdy se vám dařilo?

RK: Když jsme se z Úpice přestěhovali do moderního závodu v Trutnově.  A i teď se nám blýská zase na lepší časy.

Jak se utvářela tvář a specializace vaší firmy?

RK: Prvních osm let podnikání provázela příliš velká roztříštěnost zájmů a mnoho věcí, na které se člověk nemohl soustředit. Proto jsme se někdy kolem roku 1998 rozhodli, že se ve stavebnictví budeme soustředit jen na dřevěné nosné konstrukce a v „kovu plechařině“ pouze na kovové výrobky, k nimž jsme před třemi lety přidali tlakové nádoby. V těchto oborech jsme si vybudovali velmi dobré postavení, můžeme na něm dále stavět a rozvíjet se.

KASPER CZ dnes patří ve výrobě dřevěných konstrukčních systémů k leaderům na českém trhu. Byla to těžká cesta?

RK: Jak jsem už řekl, první roky nebyly jednoduché. Začínali jsme od nuly, bez znalosti trhu, spíše s nadšením. K prosazení se na trhu nám pomohla systematičnost. S oběma syny, tady s Davidem i s  Jakubem, který je výkonným ředitelem společnosti Kasper Kovo, děláme rádi věci systémově, máme rádi pořádek, a to přináší ovoce. Důležitou věcí je také chovat se solidně k zaměstnancům i k obchodním partnerům. To je naše filozofie, na kterou stále myslím, ctím ji a dodržuji.

Jak vidíte další cestu firmy?

DK: Pro nás je hlavní nezůstat pozadu. Konkurence je stále veliká. Budoucnost dřevostaveb je zajímavá a i potenciál k rozvoji tu je. Je potřeba jít do nových věcí! Naší doménou je výroba nosných dřevěných konstrukcí především v technologii styčníkové desky s prolisovanými trny. Ta umožňuje nacházet nové konstrukční cesty pro stále více populární dřevostavby, které nabízejí velký potenciál a jsou výhodné v řadě oblastí, ať už se jedná o energetické úspory, minimalizaci emisí CO2 a s ní spojené omezení negativních vlivů na krajinu.

Vaše společnost má za sebou významné zakázky. Kterých si vážíte nejvíce?

RK: V oblasti dřevěných konstrukcí bylo v 90. letech jednou z prvních zakázek Divadlo Globe v Praze, které pak bohužel shořelo. Pěkná zakázka, která se nám povedla, je zimní stadion v Jičíně nebo Dům v oboře v Českém lese. Ten získal titul (dřevěná) Stavba roku 2012.

Máte zahraniční partnery?

DK: Ano. Dovolím si naše kontakty mimo Česko rozdělit na partnery a zákazníky: V tomto ohledu  bych na prvním místě zmínil důležitého partnera pro výrobu konstrukcí z lepeného lamelového dřeva, rakouskou firmu Wiehag. Dále mezi nejvýznamnější zahraniční partnery řádím Polsko, kde také máme dceřinou firmu. Mezi největší zákazníky patří firmy působící v uvedených zemích, potažmo celá západní Evropa.

Poslední léta však nebyla právě tou nejšťastnější dobou pro stavební průmysl. Jak jste se s touto situací vypořádali?

RK: Roky 2009 a 2010 pro nás byly kritické, ale už v roce 2011 jsme byli zpět na obratu z roku 2007, což byl jeden z nejlepších roků. Podařilo se nám fungovat bez razantního propouštění zaměstnanců.

DK: Rád bych doplnil, že i v krizových letech jsme se rozvíjeli. Například výstavba nového moderního závodu byla velkým úspěchem. Za zmínění stojí i pořízení CNC linky Hundegger. Neusínáme však na vavřínech. Díky rozvoji dalších technologií se chceme stát komplexním dodavatelem dřevěných nosných konstrukcí.

Máte nějakou strategii na cestě k úspěchu, myslíte při tom na vaše úspěšné kolegy z první republiky?

RK: Určitě ano. Rád si přečtu životní příběhy lidí, jakými byl Tomáš Baťa a s ním mnoho dalších úspěšných rodáků. Snažil jsem se ale vždy jít svou vlastní cestou. Samozřejmě z jejich příběhů i zkušeností globálních manažerů jsem si vybral to, co je použitelné. Spousta zásad v podnikání má totiž obecnou platnost. Vše tkví v systémovosti, poctivosti a tahu na branku.

Když se ohlédnete do minulosti, které období za těch dvacet roků bylo pro vaše podnikání nejsnadnější a které naopak nejtěžší?

RK: Nejsnadnější byly přece jen nakonec úplné začátky, protože to byla pionýrská doba. Neměl jsem s podnikáním žádné zkušenosti, ani v rodině nebyla v tomto směru žádná tradice. Učil jsem se všechno za pochodu, i vlastními chybami. Horší to bylo v době recese. Nyní je to dobré, protože mně hodně pomáhají synové. Celé břímě podnikání tak už neleží na mně. Navíc těžím z vybudovaného systému.

Nové technologie jsou bezesporu investicí do budoucna. Jak vidíte ekonomický vývoj vaší firmy v nejbližších letech? Jakou máte vizi?

RK: Pracujeme řadu let s pětiletými plány, na které navazuje naše dlouhodobá vize. V plánu každoročně počítáme s růstem zhruba deseti procent. Měla by se zlepšovat i ekonomická situace, to znamená míra zisku. Naše firma je výkonnější a efektivnější, máme vyškolenější personál. Za první pololetí letošního roku se můžeme pochlubit historicky nejlepšími výsledky.

Hynek Šnajdar