40 let pražského metra

Již 40 let využívají Pražané metro ke své každodenní přepravě po metropoli.První úsek linky C ze Sokolovské (dnešní Florenc) na Kačerov byl otevřen 9. května 1974. Metro tehdy mělo 9 stanic a depo na Kačerově.

40 let pražského metra

Myšlenky na výstavbu podzemní dráhy v hlavním městě jsou ale téměř o osmdesát let starší. První návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze předložil už v červnu 1898 majitel železářského velkoobchodu Ladislav Rott. Rott se inspiroval nejspíše v Budapešti, kde byla podzemní dráha zprovozněna dva roky před tím – v roce 1896.

Další a patrně nejslavnější návrh předložili na konci roku 1926 inženýři Vladimír List a Bohumil Belada. Navrhovali síť čtyři tratí, z nichž především dvě vystihují i nejdůležitější směry současné sítě (Dejvice – Vinohrady a Karlín – Smíchov). List s Beladou patrně byli první, kdo u nás použil oficiálně výraz „metro“, pocházející z francouzštiny.

V roce 1939 vedení hlavního města Prahy schválilo výstavbu podpovrchové tramvajové rychlodráhy s několika tunelovými úseky v centrální části Prahy. V roce 1941 byla předložena podrobná projektová dokumentace první tratě vedoucí z Dejvic na Pankrác a předběžné projekty tratí Smíchov – Libeň a Holešovice – Vinohrady. Realizaci připraveného projektu, jehož první trať měla být hotova v roce 1945, zabránila válka, protože z ekonomických důvodů protektorátní orgány vydaly zákaz provádění všech novostaveb.

Příprava prvního úseku metra
Téma metra v Praze bylo otevřeno opět na začátku padesátých let. V letech 1952 a 1953 nechala vláda vypracovat ideový projekt hluboko založeného metra, které mělo současně posloužit jako kryt pro obyvatelstvo v případě vypuknutí válečného konfliktu. V tomto období se také začalo se stavbou první stanice metra na Klárově. Ještě v roce 1953 vláda od záměru ale odstoupila (opět z ekonomických důvodů) a stanici Klárov už dál budovalo ministerstvo vnitra s vědomím, že už zřejmě v dohledné době metru sloužit nebude.

Na počátku 60. let 20. století už byla situace v pražské MHD kritická, což vyžadovalo radikální řešení. Československá vláda proto v roce 1965 přijala nový plán rozvoje pražské MHD. Jejím základem byl systém podpovrchové tramvaje se třemi tunelovými úseky v centru města. Ve vzdálenějším výhledu by se tato síť přebudovala na klasické metro. V březnu 1967 se naplno rozběhla výstavba první stanice – Hlavní nádraží. O pár týdnů později začaly i přípravné práce na stanici Muzeum a hloubeného tunelu mezi oběma těmito stanicemi.

Schválení investiční studie a počátek realizace prvního úseku podpovrchové tramvaje samozřejmě neznamenalo, že je o všem rozhodnuto. V důsledku odborných polemik a sporů na téma „Podpovrchová tramvaj nebo metro?“ vláda 9. srpna 1967 rozhodla, že v Praze bude vybudován systém metra bez etapy podpovrchové tramvaje. Tím přestala platit veškerá koncepce MHD a hlavně veškerá projektová dokumentace, přesto se stavba nesměla zastavit.

Výstavba prvního úseku metra
Velmi rychle se současně začala připravovat projektová dokumentace první tratě metra, která byla už částečně rozestavěná, a vymýšlela se nová koncepce MHD založená na systému metra. Výsledkem zkoumání mnoha variant byl návrh sítě čtyř tratí A až D.

„V letech 1967–1974 byl postaven první provozní úsek tratě C v úseku Florenc (Sokolovská) – Kačerov s 9 stanicemi a depem na Kačerově. Provoz byl zahájen 9. května 1974. Ten den v Praze také přestaly jezdit staré tramvaje, byla zrušena profese průvodčích a zavedeno mechanizované odbavování cestujících, při kterém se jízdenky kupovaly v předprodejích (například v trafikách) a zaveden byl nepřestupný tarif,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu DPP.

Rozvoj dalších úseků metra
V době, kdy byl zahájen provoz na prvním úseku tratě C, už začaly první práce na stavbě prvního úseku tratě A, která se od tratě C zásadním způsobem lišila hlubokým založením a raženými stanicemi. První úsek tratě A byl uveden do provozu v srpnu 1978. Na konci roku 1980 už metro po otevření dalších dvou úseků dosáhlo délky sítě 20 km. V roce 1985 byl zahájen provoz také na prvním provozním úseku tratě B od Smíchovského nádraží na Florenc.

V současné době má síť metra provozní délku 59,155 km a zahrnuje 57 stanic.

Milníky v historii pražského metra
1898    –    Ladislav Rott předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze.
1939    –    Správní výbor hlavního města Prahy rozhodl, že se bude připravovat výstavba
klasické podzemní dráhy - metra.
1967    –    9. srpna – Vláda rozhodla, že v Praze bude vybudována síť metra.
1974    –    9. května – Zahájen pravidelný provoz na první trati pražského metra.
1978    –    12. srpna – Zahájen provoz na prvním úseku tratě A.
1985    –    2. listopadu – Zahájen provoz na prvním úseku tratě B.
2008    –    8. května – Byl zahájen provoz na zatím posledním traťovém úseku pražského metra
Ládví – Letňany.
2011    –    21. března – Zahájena ražba nového traťového úseku Dejvická – Nemocnice Motol.



Fotogalerie

Mezi novinkami, jejichž používání se Pražané museli naučit, byly turnikety. 
Také ony byly námětem mnoha propagačních inscenovaných fotografií.

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři