Myšlenky na výstavbu podzemní dráhy v hlavním městě jsou ale téměř o osmdesát let starší. První návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze předložil už v červnu 1898 majitel železářského velkoobchodu Ladislav Rott. Rott se inspiroval nejspíše v Budapešti, kde byla podzemní dráha zprovozněna dva roky před tím – v roce 1896.

Další a patrně nejslavnější návrh předložili na konci roku 1926 inženýři Vladimír List a Bohumil Belada. Navrhovali síť čtyři tratí, z nichž především dvě vystihují i nejdůležitější směry současné sítě (Dejvice – Vinohrady a Karlín – Smíchov). List s Beladou patrně byli první, kdo u nás použil oficiálně výraz „metro“, pocházející z francouzštiny.

V roce 1939 vedení hlavního města Prahy schválilo výstavbu podpovrchové tramvajové rychlodráhy s několika tunelovými úseky v centrální části Prahy. V roce 1941 byla předložena podrobná projektová dokumentace první tratě vedoucí z Dejvic na Pankrác a předběžné projekty tratí Smíchov – Libeň a Holešovice – Vinohrady. Realizaci připraveného projektu, jehož první trať měla být hotova v roce 1945, zabránila válka, protože z ekonomických důvodů protektorátní orgány vydaly zákaz provádění všech novostaveb.

Příprava prvního úseku metra
Téma metra v Praze bylo otevřeno opět na začátku padesátých let. V letech 1952 a 1953 nechala vláda vypracovat ideový projekt hluboko založeného metra, které mělo současně posloužit jako kryt pro obyvatelstvo v případě vypuknutí válečného konfliktu. V tomto období se také začalo se stavbou první stanice metra na Klárově. Ještě v roce 1953 vláda od záměru ale odstoupila (opět z ekonomických důvodů) a stanici Klárov už dál budovalo ministerstvo vnitra s vědomím, že už zřejmě v dohledné době metru sloužit nebude.

Na počátku 60. let 20. století už byla situace v pražské MHD kritická, což vyžadovalo radikální řešení. Československá vláda proto v roce 1965 přijala nový plán rozvoje pražské MHD. Jejím základem byl systém podpovrchové tramvaje se třemi tunelovými úseky v centru města. Ve vzdálenějším výhledu by se tato síť přebudovala na klasické metro. V březnu 1967 se naplno rozběhla výstavba první stanice – Hlavní nádraží. O pár týdnů později začaly i přípravné práce na stanici Muzeum a hloubeného tunelu mezi oběma těmito stanicemi.

Schválení investiční studie a počátek realizace prvního úseku podpovrchové tramvaje samozřejmě neznamenalo, že je o všem rozhodnuto. V důsledku odborných polemik a sporů na téma „Podpovrchová tramvaj nebo metro?“ vláda 9. srpna 1967 rozhodla, že v Praze bude vybudován systém metra bez etapy podpovrchové tramvaje. Tím přestala platit veškerá koncepce MHD a hlavně veškerá projektová dokumentace, přesto se stavba nesměla zastavit.

Výstavba prvního úseku metra
Velmi rychle se současně začala připravovat projektová dokumentace první tratě metra, která byla už částečně rozestavěná, a vymýšlela se nová koncepce MHD založená na systému metra. Výsledkem zkoumání mnoha variant byl návrh sítě čtyř tratí A až D.

„V letech 1967–1974 byl postaven první provozní úsek tratě C v úseku Florenc (Sokolovská) – Kačerov s 9 stanicemi a depem na Kačerově. Provoz byl zahájen 9. května 1974. Ten den v Praze také přestaly jezdit staré tramvaje, byla zrušena profese průvodčích a zavedeno mechanizované odbavování cestujících, při kterém se jízdenky kupovaly v předprodejích (například v trafikách) a zaveden byl nepřestupný tarif,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu DPP.

Rozvoj dalších úseků metra
V době, kdy byl zahájen provoz na prvním úseku tratě C, už začaly první práce na stavbě prvního úseku tratě A, která se od tratě C zásadním způsobem lišila hlubokým založením a raženými stanicemi. První úsek tratě A byl uveden do provozu v srpnu 1978. Na konci roku 1980 už metro po otevření dalších dvou úseků dosáhlo délky sítě 20 km. V roce 1985 byl zahájen provoz také na prvním provozním úseku tratě B od Smíchovského nádraží na Florenc.

V současné době má síť metra provozní délku 59,155 km a zahrnuje 57 stanic.

Milníky v historii pražského metra
1898    –    Ladislav Rott předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze.
1939    –    Správní výbor hlavního města Prahy rozhodl, že se bude připravovat výstavba
klasické podzemní dráhy - metra.
1967    –    9. srpna – Vláda rozhodla, že v Praze bude vybudována síť metra.
1974    –    9. května – Zahájen pravidelný provoz na první trati pražského metra.
1978    –    12. srpna – Zahájen provoz na prvním úseku tratě A.
1985    –    2. listopadu – Zahájen provoz na prvním úseku tratě B.
2008    –    8. května – Byl zahájen provoz na zatím posledním traťovém úseku pražského metra
Ládví – Letňany.
2011    –    21. března – Zahájena ražba nového traťového úseku Dejvická – Nemocnice Motol.