Prezentuje se také novým vizuálním stylem. Co si od takového tahu vedení firmy slibuje, vysvětluje v rozhovoru obchodní ředitel EUROVIA CS Zdeněk Synáček.

Jaký byl hlavní důvod změny dlouholetého názvu společnosti?

Naše společnost působí pod názvem Stavby silnic a železnic na stavebním trhu již více než padesát let. Za tu dobu se značně rozrostla a rozšířila své portfolio činností, a proto jsme začali uvažovat o změně. S novou značkou sjednotíme celou naši skupinu, bude vizuálně zřetelnější, kdo jsme a co umíme. Rozhodli jsme se přistoupit ke změně jak obchodního názvu společnosti, tak i jejího loga. Chceme vyjádřit, že jsme jedna silná skupina. Budování jedné značky je samozřejmě také výrazně efektivnější. Dalším motivem byla expanze celého našeho koncernu do zahraničí. Referenční projekty, které zde předkládáme, můžeme nyní komunikovat pod jednou silnou značkou.

Koho by měl nový název oslovit?

Máme dva základní cíle. Tím prvním jsou samozřejmě naši zákazníci, hlavně z řad měst a obcí. U nich věříme, že jednotná silná značka s dlouholetou tradicí dokáže zafungovat. Ve druhém případě jde o studenty a mladé zájemce o práci. Měli jsme snahu značku omladit, aby se stala přitažlivější pro nové mladé zaměstnance a ti měli zájem k nám přijít.

Zasáhli do procesu majitelé z Francie, nebo šlo čistě o krok českého managementu?

Bylo to jednoznačně naše rozhodnutí. Samozřejmě, že jsme s mateřskou společností tuto věc konzultovali, ale vše nechávali na nás. Sami jsme se rozhodli jít cestou omlazení značky a novým názvem deklarovat příslušnost k silné nadnárodní skupině. U vlastníka společnosti jsme pak našli pro tento krok naprosté pochopení a podporu.

Souviselo přejmenování také s ekonomickými faktory - třeba z důvodu úbytku zakázek?

To nebyl ten hlavní motiv. Samozřejmě, že do budoucna počítáme s tím, že nám nové jméno v získávání zakázek pomůže. Ale nyní máme práce dost. Současný objem realizovaných stavebních prací se oproti situaci před jedním či dvěma lety nijak výrazně neliší. Jsme ve specifické situaci, kdy většinu zakázek, něco přes pětadevadesát procent, získáváme od státu. Aktuálně tedy bude záležet na tom, jakým způsobem se budou státní zakázky vyvíjet.
Faktem ale je, že kvůli hospodářskému útlumu mizí soukromé zakázky. Většina developerů výstavbu omezila, továrny se nerozšiřují. Předloni tyto práce představovaly pouhých šest procent našich zakázek, loni již jen tři procenta a v plánech na letošní rok s poptávkou ze soukromého sektoru nepočítáme vůbec.

Bavíme se tady o finančních možnostech našeho státu, omezujete své aktivity pouze na Českou republiku?

Naopak. Jedním z důvodů změny názvu je podpora expanze firmy a značky EUROVIA v zahraničí, například v Polsku, Litvě a v Rumunsku. Rumuni nevědí, co si pod jménem Stavby silnic a železnic představit, kdežto Eurovia tam již působí. Zkratka SSŽ je také v cizích jazycích obtížně vyslovitelná, a v praxi tedy značka v zahraničí nefungovala, jak by měla. Zatím se nám nejvíce daří prosazovat se kromě České republiky na Slovensku, o čemž svědčí i náš nejnovější projekt. EUROVIA CS je členem konsorcia, které zvítězilo ve veřejné soutěži na stavbu a provozování rychlostní komunikace R1 vedoucí z Nitry do Zlatých Moravců. Zajímavostí je, že se tato stavba bude realizovat jako projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projekt.

Nyní už hovoříte o konkrétních číslech a projektech. Podívejme se ještě, jak si vaše společnost vedla v uplynulých letech?

Rok 2008 hodnotíme jako velmi úspěšný. Skupina SSŽ dosáhla konsolidovaného obratu 23 miliard korun, což je meziroční nárůst o 15 procent. Hospodářský výsledek Skupiny po zdanění činil podle mezinárodních standardů 925 milionů korun, to je o sedm procent více než v předešlém roce. Dokončili jsme více než 1300 projektů a řadu dalších jsme zahájili. Jen namátkou zmíním například železniční projekt v Praze s názvem Nové spojení či dokončení II. a III. etapy výstavby silniční spojnice I/14 mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem.

Máte třeba i nějaké speciální projekty?

Je pravdou, že jádrem našeho podnikání zůstává výstavba silničních komunikací a železničních a tramvajových staveb. Ty dohromady tvoří více než 75 procent našich zakázek. Stále více se ale snažíme ucházet o projekty, jako jsou kanalizační stavby nebo ­čistírny vod. Umíme také konstruovat a vyrábět protihlukové stěny apod. Z konkrétních projektů bych z loňského roku zmínil akci Čistá Radbuza, kdy novou kanalizaci získalo hned devět obcí. Naší velkou předností jsou také sportovní stavby, třeba rekonstrukce skokanských můstků na Ještědu.

Jaké jsou vaše plány pro letošní rok?

Chceme udržet obrat a míru zisku jako v loňském roce. Signály, že by stát plánoval omezit své projekty, zatím nejsou, ale domnívám se, že letošní propad v daňových výnosech státu bude výrazně vyšší, než se předpokládá. Situaci proto monitorujeme měsíc od měsíce, a počítáme s každou variantou.

V České republice se nyní hovoří zejména o PPP projektu na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic. Spatřujete v podobných akcích další možnost rozvoje vaší společnosti?

V PPP projektech vidíme velkou budoucnost a čekáme, že se tímto způsobem bude provádět čím dál více staveb. Věřím, že realizací výstavby R1 na Slovensku získáme další cenné zkušenosti, kterých budeme moci v rámci výběrových řízení v České republice využít.

Děkujeme za rozhovor