Její vznik spadá do 11. století. Zdejší chrám založil v letech 1070-1080 český král Vratislav II. Stavba prošla v průběhu staletí řadou přestaveb a dostaveb, z nichž za nejzásadnější lze považovat tu z let 1885 – 1903, kdy chrám získal svoji dnešní novogotickou podobu a dvě i pro současnost charakteristické, 58 m vysoké věže. Poslední rekonstrukce zde proběhla na prahu 90. let minulého století. Dnes je Bazilika Svatého Petra a Pavla národní kulturní památkou a o jejím širším významu svědčí i fakt, že je zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Zub času však nelze zastavit ani zde a pokud si mají české památky zachovat svoji krásu i lesk do budoucna, je nutné o ně pečovat i nadále.

To se týkalo i stavu střechy baziliky Svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta se vlivem výskytu četného lokálního zatékání do objektu nacházela v havarijním stavu. Degradována byla původní břidličná střešní krytina, v řadě míst navíc uvolněná, a neutěšený byl i stav krovů.

Investor proto rozhodnul o celkové rekonstrukci střechy včetně opravy podstřešní konstrukce. V soutěži na dodavatele této náročné rekonstrukce uspěla společnost Pario z Hradce Králové, která se již řadu let řadí mezi nejlepší a nejkvalitnější pokrývačské firmy na území ČR.

Požadavkem památkářů bylo pokud možno v co nejširší míře zachovat původní krovy. Proto byly při jejich opravě použity klasické tesařské detaily – protézy bez příložek. Nahrazeno bylo i původní bednění nestejné tloušťky. Ta se pohybovala v rozmezí 15-25 mm. Pro nové bednění byla zvolena vzhledem k rozteči krovů 1 m a soudobým požadavkům na pokládku přírodní štípané břidlice tloušťka prken 30 mm.

Obdobně šetrně bylo postupováno i při rekonstrukci klempířských detailů střechy. Pracím dominovala snaha o co největší zachování původních klempířských prvků z mědi s uplatněním minimalizace náhrad novým měděným plechem. Ten byl použit mj. v nafalcování nástřešních žlabů z důvodu vytvoření horizontální roviny pro založení břidlice. Provedeny byly i repase střešních novogotických vikýřů z měděného plechu.

S ohledem na význam objektu (národní kulturní památka + UNESCO – umístění v památkové rezervaci v hl. m. Praha) byla investorem zvolena vysoce kvalitní přírodní břidlice, a to z hlubinné těžby, od německé firmy Magog, šupina 30x25 cm. Kvalitě vlastního materiálu musela odpovídat i pokládka, a to zejména v detailech (okap s vázanou nohou, provázané počáteční i koncové hrany). Celková plocha střechy činila 460 m2

Vysoce důležitou součástí rekonstrukce byla nutnost provedení kvalitního provizorního plachtování a zabezpečení rozpracované střechy proti zatečení. Důvody potřeby preciznosti tohoto opatření není jistě třeba dlouze vysvětlovat. Pod střechou se nachází nenahraditelná malba interiéru, zlacení a další inventář.

Práce probíhaly za plného provozu hřbitova a velkého zájmu i pohybu turistů. V řadě případů bylo nutno provést zabezpečení hrobů vzácných osobností. Ředitel prováděcí pokrývačské a klempířské společnosti Pario, Ing. Miroslav Vízek k tomu dodává: „ Mimo jiné jsme s velkou úctou provedli i obednění hrobu JUDr. Milady Horákové, který se nacházel v místě přístupu na střechu. Složité bylo také navážení veškerých materiálů i ve vazbě na minimalizaci možného záboru komunikace.“

Jak vyplývá ze zjištění naší redakce, akce probíhala v měsících září až prosinec 2013 a byla dokončena přesně v souladu se smlouvou o dílo.

Ivo Románek