I MAIN POINT KARLÍN SPOLÉHÁ NA BETON OD ZAPY

Praha má novou dominantu. Nejedná se sice o další Staroměstskou radnici nebo katedrálu sv. Víta, ale označení chlouba bezpochyby snese také.

I MAIN POINT KARLÍN SPOLÉHÁ NA BETON OD ZAPY

Jedná se totiž o administrativní budovu Main Point Karlín, která má za krátkou dobu své existence na svém kontě už několik nejvyšších celosvětových ocenění a certifikátů. A to plným právem, neboť představuje dílo ve všech ohledech výjimečné. Již první pohled dává tušit, že se za zdmi této pražské „ledviny“ skrývá mnoho lidského úsilí a zručnosti.

U spojnice Rohanského nábřeží a Pobřežní ulice se z hemžení lidského mraveniště vylíhla impozantní stavba poutající patřičnou pozornost. Téměř miliardový projekt z dílny studia DaM architektů Richarda Doležala a Petra Malinského spojuje v dokonalé harmonii poutavý design, originální funkční řešení a moderní technologie. Desetipodlažní budova má netradiční zaoblené křivky, její půdorys proto připomíná ledvinu. K nejoriginálnějším prvkům patří sklocementové fasádní pilíře sloužící jako slunolamy a zároveň jako chlazení budovy pomocí vody z Vltavy, která jimi proudí. Ta je čerpána z podzemního kanálu, jenž prochází v železobetonovém kolektoru přímo podzemními podlažími MPK. Tento ochlazovací systém spolupracuje s počítačově řízenou ventilací, která nevydává žádný hluk a respektuje přirozené proudění vzduchu, při němž studený vzduch klesá dolů. Přirozené světlo má do budovy přístup skrze velká francouzská okna a ozeleněné atrium uprostřed budovy. Pomyslnou třešničkou na dortu je střešní, taktéž ozeleněná terasa, kde mohou zaměstnanci relaxovat.

Po sedmi letech projektového vývoje pak MPK rostl pouhých 19 měsíců. Dnes je domovem společností Kooperativa pojišťovna a Česká podnikatelská pojišťovna. Než se jím ale stal, přiložilo mnoho lidí k dílu mnoho rukou, aby daly vzniknout tomuto architektonickému klenotu. Pod taktovkou developerské společnosti PSJ Invest spolupracoval generální dodavatel stavby PSJ, a.s. Jihlava s více než čtyřiceti subdodavateli, mezi kterými nechyběla ani společnost ZAPA beton a.s., pyšnící se výbornou pověstí v oblasti výroby, dopravy a ukládání betonu. Ta se při realizaci projektu stala jeho výhradním dodavatelem.

BEZ BETONU BY TO NEŠLO
Ačkoliv MPK není v žádném ohledu obligátní stavbou z kamene, skla a betonu, bez betonových konstrukcí by v žádném případě nestála. Od března roku 2010 do března roku 2012 dodala ZAPA ze své betonárny na Kačerově na stavbu celkem 21 000 m3 betonu. Tím se s nošovickou továrnou a výstavbou dálničních komunikací řadí mezi největší projekty společnosti v uplynulých letech.

Výjimečná budova přitom vyžadovala použití výjimečných výrobních postupů a vypětí veškerých sil. Značně omezený prostor uprostřed pražské zástavby představoval problém nejen pro pohyb vozidel na stavbě, ale například již při čerpání betonu. Do služby tak ZAPA povolala všechny typy čerpadel, a dokonce i speciální čerpací věž, která není k vidění jen tak na každé stavbě. Situaci ale neulehčovala ani nevyzpytatelná pražská doprava. Koordinovat dovoz čerstvého betonu, který postupně mění své vlastnosti, s časovým harmonogramem a požadavky stavby, to vše uprostřed dopravní špičky, byl úkol hodný mistra.
Ani při zpracování receptur betonu neměla známá pestrobarevná betonárna na růžích ustláno. Při řešení dopravních komplikací pomohly speciální zpomalovací přísady. Byla však také použita celá řada betonových směsí. Jako výplňová vrstva například posloužil lehký beton s kamenivem Liapor, aby se tak snížilo zatížení stropní konstrukce v přízemí budovy. Při betonáži základových desek byly parametry betonu hodnoceny po 90 dnech místo standardních 28. Tento postup je u masivních konstrukcí vhodnější, a to zejména s požadavkem na nepropustnost vody, kdy je možné snížit dávku cementu, a omezit tak vznik hydratačního tepla, které by mohlo během tuhnutí betonu způsobit trhliny v konstrukci. Využití našly mimo jiné také hydrokrystalizační příměsi. Charakteristika těchto materiálů dává tušit, že jsou podzemní podlaží s parkovacími místy připravena i na nouzový stav povodní, protože mohou být tyto prostory hermeticky uzavřeny a speciální beton vodu nepropustí.
Největším oříškem se však ukázaly být speciální šikmé nosné sloupy. „To je skutečně rarita – první sloupy postavené u nás bez použití klasického bednění,“ potvrdil Vlasta Jelínek, projektový manažer PSJ. Sloupy, které slouží jako spojnice mezi suterény a nadzemní částí budovy, mají atypicky rozdílný tvar půdorysů. Ani jejich sklon přitom není stejný, což vyžadovalo využití více druhů bednění. Každý sloup přitom spolkl 4 m3 betonu. Slovo nakonec dostal samozhutnitelný (SCC) beton. Jeho složení se předem připravovalo a vylepšovalo během zkušebních betonáží. Vznikla tak řada testovacích odlitků. Přesto se při samotné stavbě objevily komplikace. „Konstrukce bednění sloupů neumožňovala zhutňování čerstvého betonu klasickou vibrací, proto musel být použit beton SCC. Protože ale při jeho ukládání dochází k samovolnému vypuzování vzduchu kolmo vzhůru, vznikly po odbednění na povrchu sloupů póry a kaverny. Nesplňovaly tak požadavky na pohledovost jejich povrchu a několik z nich muselo být zbouráno a postaveno znovu. Bylo nutné dokonale sladit vhodné složení betonu, jeho konzistenci a způsob a rychlost plnění bednění,“ popsal vzniklé problémy a jejich řešení technolog společnosti ZAPA beton Pavel Rieger. Po zdárném dokončení pak bylo třeba už jen obalit odbedněné sloupy speciální folií, která zabraňuje nežádoucímu vysychání materiálu.

EKOLOGIE NA PRVNÍM MÍSTĚ
Bylo naznačeno, že se na pomyslné hrudi karlínského Main Pointu třpytí hned několik metálů. K nejzajímavějším patří prestižní americký „zelený certifikát“ LEED v nejvyšší kategorii Platinum, který hodnotí ekologickou šetrnost stavby a je v této oblasti udělován na základě jednoho z nejpřísnějších hodnocení na světě. MPK se tak stal první budovou ve střední a východní Evropě a sedmou administrativní budovou v celé Evropě, která tento certifikát obdržela.
Zajímavostí je, že si podíl na ekologické šetrnosti stavby může připsat také použitý beton. Jako hlavní příměs totiž ZAPA používala elektrárenský popílek. Ten se získává při spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Popílek totiž zlepšuje zpracovatelnost čerstvého betonu a má také pozitivní vliv na parametry ztvrdlého betonu, neboť zvyšuje jeho trvanlivost a umožňuje snížení dávky cementu, takže je beton vhodný pro masivní konstrukce. Jedná se tedy o příkladné využití odpadních materiálů.
I přes řadu regulačních pravidel, kterým musela budova Main Point Karlín vzhledem ke svému umístění vyhovět – ať již se jednalo o výškové či půdorysné regulace, požadavek zachování proplachovacího kanálu, dopravní napojení či zakomponování lávky zasahující do pozemku stavby, vzniklo architektonické dílo hodné obdivu a následování. I pro společnost ZAPA beton a.s. znamenala účast na jeho realizaci nutnost učit se novým věcem a technologickým postupům a prokázat přitom svou profesionalitu a schopnost přizpůsobit se. Také tento náročný úkol však splnila na výbornou, a dostála tak své dobré pověsti na betonářském trhu.

Bc. Stanislav Radocha

www.zapa.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři