Wienerberger Brick Award 2012

Vítězové Wienerberger Brick Award 2012 jsou určeni: Pět mezinárodních architektů bylo začátkem května na radnici ve Vídni oceněno za své vynikající zacházení se stavebním materiálem - cihlou.

Wienerberger Brick Award 2012

Celkovým vítězem a vítězem v kategorii „Speciální řešení s cihlou“ pětičlenná porota zvolila jihoafrického architekta Petera Richa za muzeum Mapungubwe Interpretation Centre v Jižní Africe. V kategorii „Neobytné stavby“ bylo rozhodnuto pro skotskou projekční kancelář NORD s transformační stanicí pro Olympijské hry 2012 v Londýně. Architekt Bart Lens přesvědčil svým projektem „Králičí nora“ v kategorii „Rodinný dům“. Portugalští architekti – bratři Francisco a Manuel Aires Mateus získali Brick Award v kategorii „Obytné budovy“ za rezidenci pro seniory Alcácer do Sal. V kategorii „Přestavba“ zabodoval Slovák Pavol Paňák se svým osobním architektonickým refugiem.

Oceněním, které největší výrobce cihel na celém světě uděluje od roku 2004 ve dvouletém rytmu, podnik odměňuje obzvláště zdařilé příklady moderní cihlové architektury. Ceny různých kategorií jsou dotovány celkovou částkou 27.000 Euro. „Prostřednictvím Wienerberger Brick Award chceme ukázat, jak inovačně a rozmanitě se používá stavební materiál cihla v moderní architektuře,“ vysvětluje Wienerberger-CEO Heimo Scheuch. „U všech projektů lze vycítit, jak architekti brali s maximálním citem ohled na okolí, to se opět odráží ve výběru materiálu.“

Mezinárodní kritici a novináři v oblasti architektury navrhli vynikající stavby z cihelných produktů. Bylo nominováno 50 projektů z 28 zemí a pěti světadílů. Konečné rozhodnutí o vítězích učinila mezinárodní porota, do které patřili Plamen Bratkov (Bulharsko), Rudolf Finsterwalder (Německo), Hrvoje Hrabak (Chorvatsko), John Foldbjerg Lassen (Dánsko) a Zhang Lei (Čína)

Pět vynikajících projektů podrobně

Muzeum Mapungubwe Interpretation Centre: filozofie místa

Celkovým vítězem a nositelem ceny v kategorii „Speciální řešení s cihlou“ je Peter Rich z Jihoafrické republiky společně s Michaelem Ramagem a Johnem Ochsendorfem za muzeum Mapungubwe Interpretation Centre v Jižní Africe. Cílem bylo vytvořit výstavní plochu ve stejnojmenném národním parku – od roku 2003 patří do světového kulturního dědictví UNESCO – na které je možné vystavovat nálezy v jejich původním prostředí.

Návštěvnické centrum nově interpretuje historické techniky kleneb a používá k tomu nanejvýš vyzrálé, vědecky fundované způsoby výstavby. Jako základ architekt ve spolupráci s University of Cambridge, UK, a Massachusetts Institute of Technology, USA, analyzoval středozemní kopuli. „Vyvážení mezi nízkou a vysokou úrovní technologie jakož i zohlednění mimořádné krajiny nechává vzniknout architektuře s univerzální a nadčasovou dimenzí,“ říká člen poroty Hrvoje Hrabak.

Kromě své činnosti architekta se Peter Rich angažuje v regionu a zkoumá způsoby osídlení národů Ndebele, Bantwane a Tswany: „Dívám se na jejich místnosti a navrhuji něco, čehož filozofie pochází ze smyslnosti místa.“ Proto klade kancelář Petera Richa velký důraz na to, aby bylo do realizace zapojeno i místní obyvatelstvo. Pro stavbu nového komplexu, který se většinou skládá z klenutých pavilonů různé velikosti, architekti použili ročně vyrobené cihly – tyto cihly vytvořili místní obyvatelé z jílovité půdy, cementu a vody.

Olympijská elektrická rozvodna: Perfektní cihelná fasáda
V kategorii „Neobytné stavby“ se prosadila skotská projekční kancelář NORD s elektrickou rozvodnou pro Olympijské hry 2012, která byla realizována v Olympijském parku v East End v Londýně. U této budovy je možné identifikovat čisté geometrické řešení, interpretováno ovšem bohatou uhlově černou texturou cihel. Především vnímáme kontrast v úpravě fasády mezi masivním soklem a uvolněnou horní částí. „Porota považuje projekt za velmi zdařilý z důvodu jeho nanejvýš jasné ideje a perfektního provedení cihelné fasády,“ vysvětluje člen poroty  Zhang Lei. Architekt Alan Pert: „Monolitická prostota se vědomě odlišuje od mimořádných her tvarů sportovišť.“

Králičí nora: Díky cihelné dlažbě sjednocení od podlahy až po střechu
V kategorii „Rodinný dům“ přesvědčil architekt Bart Lens projektem „Králičí nora“ v belgickém Gaasbeeku: Rozšíření polorozpadlého statku z cihel na obytný dům s připojenou zvěrolékařskou praxí. Navíc byla realizována nástavba ve tvaru trychtýře jako meziprostor mezi oběma budovami. Ústřední výzvou byla otázka, jak je možné starou zemědělskou usedlost přizpůsobit dnešním potřebám bydlení, aniž by se narušil zemědělský charakter. Bart Lens: „Cihly se zde používají nejen jako stavební materiál, nýbrž jako koncept, aby bylo možné posílit to již existující. Cihla je spojujícím prvkem mezi minulostí a současností.“ Porotu zaujala především realizace meziprostoru: „Je skutečně inspirující, když stojíte v oblasti zvěrolékařské praxe a podíváte se tímto nově vytvořeným průchodem a nemůžete vidět, co se na druhé straně děje, takže se musíte nechat vést světlem,“ argumentuje Plamen Bratkov.

Rezidence pro seniory Alcácer do Sal: Společenské použití s architektonickou kvalitou
Architekti Francisco a Manuel Aires Mateus z Lisabonu zvítězili v kategorii „Obytné budovy“ s rezidencí pro seniory v Alcácer do Sal. Navrhli obytný prostor, který je současně funkční a útulný a který splňuje i potřeby dané společnosti. „V návrhu nám šlo o to, abychom obyvatelům zaručili vyvážený poměr mezi spolužitím v komunitě seniorů vyžadujících péči a mezi ochranou soukromého života, který je nutno respektovat,“ uváděli architekti své argumenty. Návrh například pamatuje na vnitřní prostory, o jejichž účelu využití si mohou lidé rozhodnout sami. Člen poroty Rudolf Finsterwalder: „Architektura je chápána jako skulptura a pokračuje tak v tradici obou portugalských velmistrů Álvaro Sizy a Eduardo Souty de Moura. Dvouvrstvé, tepelně izolované zdivo bylo omítnuto zvenku a natřeno lesklou bílou barvou, což budově propůjčuje sílu výrazu a napětí.“

Od cihlářské pece ke studiu architekta
V kategorii „Přestavba“ porota zvolila vítězem ocenění Wienerberger Brick Award 2012 víkendové studio slovenského architekta Pavola Paňáka. Paňák díky sanačním pracím, které trvaly více než deset let a které většinou prováděl vlastními rukama, přeměnil bývalou pec na vypalování cihel v Čachticích na úpatí Karpat na své osobní architektonické útočiště. Člen poroty John Foldbjerg Lassen: „Budova je vzrušující, protože vyjadřuje tolik emocí, takovým způsobem, jak to tento prostor dokáže a jak splývá s přirozeným prostředím.“ Základní tvar prostoru ateliéru určuje původní pec na vypalování cihel. Z přesvědčení, že architektura potřebuje řád, tradici a evoluci, se ateliér zakládá na téměř perfektním dodržování pravidel kartézské geometrie. „Vytvořený ateliér je hold tradici, kontinuitě, místu a výrobě cihel. Vypalování cihel bylo obzvláště náročnou prací, která vyžadovala soustředění, trpělivost a šikovnost,“ popisuje architekt Pavol Paňák svou obětavost projektu.

www.wienerberger.com

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři