V srpnu letošního roku byla v Praze na Pankráci dokončena hrubá stavba City Green Court

Jedná se o projekt společnosti Skanska Property Czech Republic, na jehož realizaci se podílí další složky Skanska a.s. v České republice. Hrubou stavbu dokončila divize Betonové konstrukce, závod Monolitické konstrukce, tým pod vedením Ing.Jiřího Tichého

V srpnu letošního roku byla v Praze na Pankráci dokončena  hrubá stavba City Green Court

Budova City Green Court se nachází v obchodní čtvrti v Praze na Pankráci na rohu ulic Pujmanové a Hvězdova, v sousedství výškové budovy City Tower a nákupního centra Arkády Pankrác. V sousedství se plánuje výstavba dalších administrativních a obytných budov.

Architektonické řešení je dílem americké společnosti Richard Meier&Partners Architects LLP a na projektu spolupracovalo místní studio ­Cuboid Architekti.

Budova, která bude dokončena v roce 2012, nabídne 16 400 m2 kancelářských ploch, které se budou nacházet v celkem osmi nadzemních podlažích. Tři podzemní podlaží nabídnou 232 parkovacích míst a bude zde soustředěno technické zázemí objektu.

Dominantním prvkem nadzemní části objektu bude zastřešené ­atrium a projekt počítá s 1 500 m2 venkovní zeleně včetně zelené střechy.

Popis konstrukce
Celkově je stavba členěna do dvou oddilatovaných celků.
První část o půdorysném rozměru 54 x 45 m má devět nadzemních a dvě podzemní podlaží.
Přiléhající druhá část o půdorysném rozměru 54 x 35 m má pouze 3 podzemní podlaží, které jsou zcela zapuštěná pod terénem.

Objekt je založen na železobetonové základové desce o tloušťce 600 mm. Pod objektem s nadzemními podlažími je tato deska v místech sloupů a obvodových stěn zesílena kalichy na tloušťku 1200 mm.
Konstrukční systém budovy tvoří železobetonový skelet o modulovém rozpětí 7,5   m, lokálně 10   m. Sloupový systém je v podzemních podlažích doplněn o obvodové stěny tl. 400 mm a v půdoryse se nacházejí dvě komunikační jádra se šachtami výtahů, schodišť a technických rozvodů.

Stropní desky jsou řešeny v zásadě jako bezprůvlakové, průvlak je použit pouze u jižní fasády, jako kompenzace lokálně použitého rozpětí 10 m.
Konstrukční výšky jsou 3,75 m, v pod­zemních podlažích potom 2,5 m a 5 m.

Zásadní důraz na bezpečnost práce
Hlavním motivem během výstavby monolitického skeletu se stala problematika bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

Požadavkem investora bylo, aby stavba byla realizována podle podmínek „minimální standardy pro zdraví a bezpečnost Skanska Komerční development Evropa“, což je standard běžný na stavbách Skanska například ve Velké Británii.
Stavba se tak stala pilotním projektem pro východní Evropu v oblasti BOZP, na její přípravě a kontrole se podíleli specialisté ze zahraničí a uskutečnilo se zde mnoho návštěv a exkurzí z ostatních evropských složek Skanska.
Všechny činnosti na stavbě byly předem v rámci vypracování technologického postupu podrobeny rozboru za účelem maximálního snížení rizik. Řešeny byly i správné návaznosti a postupy prací v rámci harmonogramu.
Na stavbě byl trvale přítomen hlavní technik BOZP generálního dodavatele a svého technika BOZP měl trvale na stavbě i dodavatel monolitické konstrukce.

Školení všech pracovníků probíhala přímo na stavbě ve speciální školicí místnosti, ať už se jednalo o školení v oblasti BOZP, nebo jakákoliv jiná školení, například o práci s konkrétním bedněním a lešením.

Na stavbě byl kladen důraz na to, aby se ve všech používaných systémech bednění uplatňovaly pouze systémové prvky a ani v detailech se neimprovizovalo. Veškeré montáže se prováděly pouze z lešeňových sestav za použití náležitých ochranných pomůcek BOZP.

S každou pracovní četou byla v rámci ranního rozdělení prací vyplněna tzv. Start-karta, ve které se přesně určilo, jaká práce a v jaké části stavby se má vykonávat, podle jakého technologického předpisu se bude práce vykonávat a stanovily se konkrétní bezpečnostní opatření pro danou činnost v daný den.

V oblasti provádění bednění, která patří mezi nejrizikovější činnosti, bylo na stavbě City Green Court přijato a dodržováno několik opatření.

Pro výstup na bedněnou stropní desku bylo používáno výhradně lešeňových sestav, použití žebříků bylo zakázáno. K oddělení zabezpečeného a nezabezpečeného prostoru na bedněném stropě bylo používáno mobilních zábran, ocelových „plotů“.
Montáž stropů byla dle technologického postupu prováděna v maximální míře zespoda, tj. opět z pojízdných lešeňových sestav. V případě zbylých činností, které byly prováděny shora, byly tyto prováděny v postrojích za použití zachycovačů pádu a lan, napnutých a připevněných v předem navržených a schválených kotvících bodech.

Pro bednění stropních desek na okrajích stropů nadzemních podlaží, tj. obvodu hlavní budovy a kolem atria, bylo použito bednících stolů, tj. předem sestavených dílců, jejichž přemísťování na novou pozici bylo prováděno s osazeným zábradlím. Bylo tak docíleno toho, že se po osazení stolu nebylo nutné pohybovat na nezabezpečené hraně pádu v největších výškách.

Jinou problematikou bylo provádění bednění obvodových stěn podzemních podlaží. Ty se prováděly ve stavební jámě pomocí oboustranného bednění. Snahou bylo omezit rizikový pohyb pracovníků mezi vnější stranou bednění a záporovou stěnou. Za tímto účelem bylo použito stěnového bednění PERI MAXIMO s novým systémem spínacích tyčí, které se osazují a upevňují pouze z jedné strany. Bednící sestava tak byla z vnější strany pracovníky pouze osazena na své místo a ostatní činnosti bylo možno provádět zevnitř. Tento systém také zmenšil četnost výstupů na bednění i u ostatních svislých konstrukcí

Rozbory jednotlivých situací s problematikou BOZP šly tak daleko, že bylo například provedeno cvičení, při němž bylo vyzkoušeno, jakým způsobem a v jakém čase je možné na stavbě vyprostit člověka, který by při práci v postroji přepadl a zůstal viset přes hranu pádu.

Ve spolupráci s hasičským záchranným sborem proběhlo také cvičení, které ověřilo způsob, jakým lze v případě nutnosti snést člověka z kabiny stacionárního jeřábu.

Na stavbě byly poblíž zdroje hluku k dispozici chrániče sluchu i pro pracovníky, kteří kolem procházejí. Výztuž vyčnívající z konstrukcí byla pro případ pádu pracovníka chráněna buď ohybem horní části řešeným již projektem, nebo nasazeným plastovým kloboučkem.

Popsané standardy bezpečnosti práce jsou uplatňovány na stavbě City Green Court i po dokončení hrubé stavby a lze předpokládat, že na budoucích stavbách Skanska Property Czech republic budou již požadovány automaticky. Získané zkušenosti se stanou cenným podkladem pro další využití v celé skupině Skanska v ČR, pro kterou je zkvalitňování podmínek v oblasti bezpečnosti práce vytčenou prioritou.

Projekt šetrný k životnímu prostředí
Stavba, jakožto zelený projekt, získala oceněni LEED platinum, coz je nejvyšší možná úroveň oceněni nejnovější verze systému LEED. LEED je mezinárodní systém certifikace zelených budov vyvinutý americkou organizací USGBC. Klasifikuje budovy podle toho, jak jejich návrh, proces výstavby a provoz zohledňují šetrnost k životnímu prostředí (Leadership in Energy & Environmental Design). Pro provádění monolitické konstrukce to konkrétně znamenalo dodržování stanovených procent odpadu ze stavební činnosti, které budou recyklovány, a dokladování parametrů používaných materiálů, mimo jiné i vzdáleností míst, kde se materiál těží a zpracovává a odkud se na stavbu vozí.
Na žádost investora bylo rovněž počítáno množství CO2, které stavební činností vzniklo.

Ing. Jiří Tichý, projektový manažer, závod Monolitické konstrukce
Skanska a.s., divize Betonové konstrukce

Investor:     Skanska Property Czech Republic, s.r.o.
tel.: +420 224 506 111, www.skanska.cz/property
Architekt a projektant:     Architektonické studio Richard Meier & Partners Architects LLP
ve spolupráci se studiem Cuboid Architekti
Projektant statické části:    TOBRYS s.r.o., www.tobrys.cz
Realizace hrubé stavby:    Skanska a.s., divize Betonové konstrukce
závod Monolitické konstrukce, tel.: 267 095 777, www.skanska.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři