Vznikla po vybudování severního opevnění Hradu, které začal budovat architekt Benedikt Ried krátce po roce 1484, kdy se král Vladislav Jagellonský rozhodl přesídlit ze Starého Města na Hrad.

S hradební zdí byla o síle až 320 cm a souvisela s trojicí obranných věží - Mihulka, Daliborka a Bílá věž. Mezi Daliborkou a Bílou věží byla hradba směrem do parkánu vyztužena dvanácti stejnými arkádovými oblouky, které byly asi 120 cm hluboké a 600-660 cm široké. Tyto částečně již vybudované prostory sváděly k myšlence, aby byly jednoduše uzavřeny a využity jako nouzová primitivní obydlí. Nejstarší písemné zprávy o nich jsou z šedesátých let 16. století, kdy se uličce říkalo „Zlatnická“ (a teprve později „Zlatá“). Jejími obyvateli byli snad drobní zlatotepci, kteří sem utíkali před cechovními zákony, striktně uplatňovanými ve všech pražských městech. K zásadní úpravě severní hradební zdi došlo teprve za vlády císaře Rudolfa II. v letech 1591-1594. Tehdy vznikla v dnešní úrovni uličky horní arkádová nástavba v hustším sledu. Oblouků mezi Bílou věží a Daliborkou bylo nyní jednadvacet. Nad nimi byla vybudována zděná obranná chodba s trámovým stropem. Dřívější domečky byly v té době nepochybně zbořeny a jejich pozůstatky zmizely ve zvýšeném násypu parkánu. V roce 1597 požádali „střelci při branách Pražského hradu“ císaře Rudolfa II. o svolení, aby mohli v nově opravené zdi oblouky zazdít a zřídit si v nich komůrky, které by zabíraly jen hloubku výklenků. V reskriptu datovaném 16. září 1597 Rudolf II. jejich zřízení povolil.

Postupně tyto jednoduché domky obývali i další zaměstnanci hradu a také různí řemeslníci. Snad kvůli velkému počtu zlatníků dostala ulička jméno Zlatnická. Až do 19. stol. se Zlatá ulička rozrůstala o různé dřevěné přístavky, kůlny a chlívky, které nakonec uličku zúžily na 1 m.

Roku 1864 prošla Zlatá ulička asanací, při které byly tyto přístavby zbourány. Zlatá ulička byla obydlena až do 2. světové války, kdy domky odkoupila Kancelář prezidenta republiky.

Mezi obyvatele Zlaté uličky patřily i známé osobnosti. Například v domku č.p. 6, který stával v sousedství Nejvyššího purkrabství, žil krátce před druhou světovou válkou básník Jaroslav Seifert. Domek č.p. 22 si v letech 1916-1917 od své sestry Otýlie Davidové pronajal Franz Kafka.

Současnou podobu získala Zlatá ulička po úpravě z roku 1955. Tato úprava proběhla pod vedením architekta P. Janáka a malíře J. Trnky, který vtiskl uličce její barevnou pohádkovou atmosféru domečků pro panenky. Nejpůvodnější podobu mají domy č.p. 20 a 13.
Oblíbený cíl turistů se bude moci pyšnit nejen novými prodejnami suvenýrů, ale také expozicí domků, které návštěvníkům mají přiblížit historii tohoto místa. Na obnově domků, jejich vybavení a úpravě, po půlstoletí přece jen vybledlého – Trnkova konceptu, spolupracovali i barrandovští filmoví specialisté.

Oprava probíhá pod přísným dohledem památkářů a archeologů. Kopat se bude až do hloubky šesti metrů a to je předpokladem archeologických nálezů.

Další známé úpravy Zlaté uličky proběhly v letech 1990 - 1996. Postupně byly zrekonstruovány všechny domky a v roce 1998 se barevně odlišily fasády jednotlivých domků. Průčelí se nenatírala fasádními barvami, ale pokrývala vrstvičkou probarveného štuku. Nebylo to obnovení původních historických barev (každý domek za dobu své existence mnohokrát svou barevnost změnil), ale barvy odpovídaly návrhu národního umělce Jiřího Trnky z počátku 50. let. Zároveň s fasádami se ve Zlaté uličce natíraly i dveře, rámy a křídla malých oken.
Současnost a budoucnost Zlaté uličky

Od května 2010 je Zlatá ulička uzavřena kvůli rekonstrukci a archeologickým průzkumům. Po jejím znovuotevření má být barevný charakter uličky zachován, má se však změnit její funkce. Zlatá ulička má ukazovat historický život Pražského hradu.

Hlavním důvodem rekonstrukce Zlaté uličky byla oprava zastaralé kanalizace, která ohrožovala statiku tamních budov. Kvůli havarijnímu stavu kanalizace (místy až v hloubce šesti metrů), jež prosakovala a ohrožovala statiku objektů, a nutným úpravám vnitřní i vnější podoby domů, bylo zřejmé, že bude zapotřebí kompletně nahradit starou kanalizaci za novou. Samozřejmě se zde objevily podmínky historiků na použití historických materiálů (beton, keramika, kamenina apod.).
Také ale bylo nadmíru jasné, že na této stavbě, nelze jednoduše použít technologie klasické pokládky jak kvůli dopravnímu, prostorovému a dalšímu omezení při pokládce, tak samozřejmě také z důvodu vysokých požadavků na těsnost a kvalitu použitých systémů.

Jelikož WAVIN OSMA s.r.o. má v plastových kanalizačních systémech a šachtách bezpochyby vysoce kvalitní materiály a výborné reference, známé širokému okruhu projektantů, dodavatelů, stavebních firem a dalších pracovníků ve vodohospodářství, byli jsme osloveni na předběžné konzultace, resp. později také na dodávky kompletního systému, kde bylo nezbytné garantovat vysokou kvalitu jak ve smyslu samotné životnosti všech komponent i celku, tak i vysoké těsnosti. Podstatnou měrou přispěla k dobrým zkušenostem s našimi systémy také spolupráce našich pracovníků v oblasti technické a obchodní podpory. Projektanti ocenili možnost konzultací s našimi specialisty, zatímco stavební firma pozitivně kvitovala nízkou hmotnost, rozměry, snadnou montáž a v neposlední řadě vysoce kvalitní provedení dodaných systémů.    
Z kanalizačních systémů výrobců WAVIN a ­OSMA byly využity a dodány systémy šachet ­TEGRA 1000, TEGRA 600, dále kanalizační potrubní systém a tvarovky KG z PVC hladké a ­ULTRA RIB 2 B z PP žebrované.
Stavební práce přišly podle investora SPRÁVY PRAŽSKÉHO HRADU cca na 34 milionů korun. Z toho na obnovu kanalizace bylo vynaloženo okolo 10 milionů korun.

Projektantem je MERCATOR s.r.o., vedená zodpovědným projektantem Ing. Václavem Hrabíkem, zhotovitelem stavby je KONSTRUKTIVA KONSIT a.s., archeologický průzkum zaštítil Archeologický ústav AV ČR Praha v.v.š., Technický dozor investora Ing. Petr Suchomel, SVS Invest s.r.o.

Slavnostní otevření Zlaté uličky proběhne ve středu 1. června 2011 ve 12. hodin.

Ing. Michal Jára

www.wavin-osma.cz