Množství energie potřebné na vytápění každé konkrétní budovy je ovlivněno řadou faktorů. V souvislosti s touto zkutečností se vyvíjí i evropská legislativa, reprezentovaná například směrnicí EPBD (­Energy Performance for Building Directive, 2010/31/ EU), která je postupně implementována i do české legislativy a technických norem. Z této směrnice vyplývá, že od roku 2021 by se u nás měly stavět pouze tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energií, tedy v podstatě domy, jejichž obvodové konstrukce odpovídají požadavkům pro domy pasivní. Prakticky vždy je pro energetickou náročnost budovy nejvýznamnějším faktorem kvalita zateplení. Budova, jejíž ochlazované konstrukce, například střecha nebo fasáda, jsou zatepleny nedostatečně, mají přitom nejen zbytečně vysoké energetické ztráty, ale často vykazují různé vady. Ty se mohou projevovat nepřípustnou kondenzací vlhkosti na vnitřním povrchu nebo uvnitř konstrukce. S tím souvisí například výskyt plísní, různé „mapy“ na podhledech či nízká úroveň tepelné pohody. Je dobré si také uvědomit, že špatně zateplené konstrukce mají v mnoha případech významně sníženou životnost.

Cíle při rekonstrukci a zateplování
Uvádíme několik cílů, které je z tepelně technického hlediska nutné nebo vhodné dosáhnout při navrhování nebo realizování jakékoliv obvodové stavební konstrukce. To je taková část stavby (střecha, stěna, strop...), která od sebe odděluje prostředí vnitřní - vytápěné od prostředí vnějšího - chladného. Příklady, které zde uvádíme, se týkají zateplených konstrukcí šikmých střech. Obdobné zásady je nutno respektovat i v případě obvodových plášťů dřevostaveb. V neposlední řadě je nutné tyto cíle sledovat i při konstruování různých vikýřů, které jsou často realizovány jako součást zateplených šikmých střech a správná skladba jejich stěn je velmi často podceňována.

Ochrana konstrukce před vnějšími vlivy
Tuto funkci plní u šikmých střech především střešní krytina v kombinaci s pojistnou hydroizolací. To je vrstva, která chrání zateplenou konstrukci před vodou, která se může dostat pod střešní krytinu například jako větrem hnaný déšť nebo při poruše střešní krytiny. Pro většinu šikmých střech o běžném sklonu je vhodné použít některý z tipů vysoce difúzně otevřených podstřešních fólií. Pojistná hydroizolační fólie musí být položena tak, aby byla schopná odvádět vodu mimo obvod budovy. Jednotlivé pásy je vhodné pospojovat slepením tak, aby se zajistila její vzduchotěsnost, která také přispívá k účinnosti zateplení.

Odvětrání konstrukce
Na straně konstrukce, která je orientovaná do vnějšího prostředí, je třeba umožnit co možná nejefektivnější odvětrání vlhkosti (viz také níže bod Omezení nebezpečí kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti). Na obrázku 1 je zobrazena tzv. dvouplášťová skladba, při které je odvětrání konstrukce zajištěno použitím vysoce difúzně otevřené – kontaktní pojistně hydroizolační fólie v kombinaci s větranou vzduchovou mezerou, kterou vymezují kontralatě. Na obrázku 2 je zobrazena tzv. tříplášťová skladba. V tříplášťové skladbě je odvětrání zajištěno větranou vzduchovou mezerou pod úrovní pojistné hydroizolace. Tuto variantu je nutné použít, pokud pojistná hydroizolace nebo bednění pod pojistnou hydro­izolací jsou tvořeny nějakým difúzně uzavřeným materiálem (nekontaktní fólie, bednění z OSB desek atp.). Pro střechy se sklonem nad 25° je vhodné zvolit tloušťku větrané vzduchové vrstvy minimálně 40 mm. Při návrhu skladby je dobré mít na paměti i faktory, které mohou v reálné stavební konstrukci snížit tloušťku větrané vzduchové mezery (například prověšení pojistně hydroizolační fólie může činit i několik centimetrů).

Ochrana před ztrátami tepla
Tuto funkci v konstrukci plní zejména tepelná izolace. Pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí včetně šikmých střech je optimální volbou použití vysoce pružné izolace na bázi minerální skelné vlny URSA GLASSWOOL. Tepelně izolační vlastnosti stavební konstrukce nejsou ovlivněny pouze tloušťkou a kvalitou použité tepelné izolace, ale také četností a mohutností tepelných mostů, které jsou v konstrukci obsaženy. Nejvýznamnější tepelné mosty jsou zpravidla krokve nebo jiné dřevěné či ocelové prvky, které tvoří nosnou konstrukci střechy.

Omezení nebezpečí kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti
Velmi často není příčinou nadměrné vlhkosti ve stavební konstrukci chyba na některé z vnějších vrstev (například porucha ve střešní krytině), ale naopak, špatně provedená parozábrana na vnitřní straně. Po většinu roku totiž částečný (parciální) tlak vodní páry dosahuje na vnitřním povrchu konstrukce významně vyšších hodnot, než na straně vnější. Díky rozdílu v těchto tlacích tak vzniká difúzní tok, který přináší vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Pokud v konstrukci není správně provedená parozábrana*, tak dochází například na chladnějších místech uvnitř střešního pláště ke kondenzaci vodní páry.

* Konstrukci, která by byla z hlediska vlhkostní bilance vyhovující, lze vytvořit i bez použití parozábrany. Její funkce (vzducho a parotěsnost) však musí převzít některá nebo některé jiné vrstvy.

Materiály
Minerální izolace na bázi skelné vlny URSA GLASSWOOL a PURE­ONE by URSA umožňují dosáhnout nejlepších hodnot tepelně izolačních, zvyšují požární odolnost stavebních konstrukcí a přispívají ke zvýšení úrovně ochrany před hlukem. PURE­ONE by URSA představuje nejnovější generaci výrobků zařazených do skupiny minerálních izolací pro stavebnictví. Kombinují výhody minerální izolace na bázi skelné vlny URSA s nejmodernější technologií pojení. Výsledkem je nehořlavá, čistě bílá minerální vlna bez obsahu formaldehydů, méně prašná a nedráždivá s nejlepšími vlastnostmi tepelně technickými, akustickými a mechanickými. URSA XPS jsou tepelně izolační desky na bázi extrudované polystyrénové pěny (extrudovaného polystyrénu). Ve srovnání s jinými tepelně izolačními materiály vykazují mimořádné mechanické vlastnosti, zejména odolnost v tlaku. Pro správně navrženou a provedenou zateplenou střešní konstrukci je nutné použít také ostatní komponenty s nejvyšší mírou optimalizace všech relevantních parametrů. U fólií je vždy nutné dbát na kombinaci jejich vlastností difúzních i mechanických. U parozábran pro danou skladbu optimální a u pojistných hydroizolací minimální difúzní odpor. Podobně důležité je i použití vhodných spojovacích a lepících tmelů a pásků nebo spojovacího materiálu.

Jan Kurc – URSA CZ, s.r.o.
Ing. Jaroslav Pospíšil - redakce

URSA CZ, s.r.o.
Pražská 810/16, 102 21 Praha-Hostivař
tel.: +420 281 017 374, fax: +420 281 017 377,
e-mail: ursa.cz@uralita.com, http://www.ursa.cz