Charakteristickými rysy těchto staveb je podzemní podlaží využívané pro parkování, přízemí s komerčními plochami a ustupující obytná podlaží nepravidelných půdorysů s rekreačními plochami zelených střech a teras rozličných tvarů a velikostí. Nad posledním podlažím je plochá střecha s množstvím prostupů instalací technického zařízení budov.

Situace v této oblasti výstavby s sebou přináší nemalé požadavky na návrh a realizaci hydroizolací často za velmi náročných podmínek. U spodní stavby se jedná o izolace v prostředí složi­tých hydrogeologických podmínek, u střešních plášťů o řešení provozních souvrství střech a souvisejících detailů.

Z hlediska komplexního pohledu na celou stavbu se jedná o malou část z celkového budovaného díla. Je však nutné si uvědomit, že hydroizolace jako takové tvoří jeden z nejslabších článků pomyslného řetězu jednotlivých částí stavby. Porušení nejslabšího článku vede ke znehodnocení celku - v tomto případě stavebního díla.

V případě hydroizolací nelze mluvit o šetření na nákladech. Průměrné náklady na hydroizolace tvoří část ve výši přibližně 2,0 - 3,0 % z celkových nákladů na stavbu (vč. souvisejících tepelných izolací lze odhadovat cca 4,0 - 5,0 %). Případná úspora nákladů je z hlediska celkové ceny díla minimální. Náklady na případné dodatečné odstranění poruch špatně navržených nebo špatně provedených hydroizolačních systémů zpravidla několikanásobně přesahují náklady na řádné provedení hydroizolačního systému.

Z hlediska časoprostorového plánování výstavby je nutné přistoupit k realizaci hydroizolací tak, aby hydroizolace nebyla následnými pracemi zničena a aby bylo možné je provést řádně dle technických a technologických pravidel.

I přes existenci norem, kde je řada níže uvedených věcí zohledněna, chceme na základě výše uvedeného zdůraznit některé zásadní a často opomíjené aspekty návrhu a realizace hydroizolací charakteristické pro bytovou výstavbu.

Vlastní návrh skladby střešního pláště je vzhledem k velkému množství podkladů a systémových řešení zpravidla bezproblémový. Při návrhu skladby střešního pláště je nutné brát ohled i na celkový postup výstavby a to zejména z hlediska ochrany hydroizolace a střechy proti jejímu poškození.

Kvůli vysokému riziku poškození provedené hydroizolace během provádění stavebních prací doporučujeme vlastní realizaci střešního pláště ponechat až do poslední fáze stavby. Pro zajištění vhodných podmínek pro provádění stavebních prací uvnitř objektu doporučujeme provést (a v rámci zpracování projektů navrhovat) provizorní hydroizolační vrstvu a zajistit i její odvodnění. Jako provizorní hydroizolační vrstvu lze použít jednu vrstvu nataveného modifikovaného asfaltového pásu.

Specifikou bytových domů je sdružování instalací do instalačních šachet. Na střešním plášti pak vzniká v jednom místě shluk několika prostupů. V případě umístění více prostupů na malé ploše doporučujeme sdružení prostupů do nadstavby nebo pod střešní konstrukcí provést zalomení prostupů a jejich rozvedení do větší plochy tak, aby bylo možné je opracovat – doporučujeme minimální vzdálenost mezi jednotlivými prostupy 400 mm. V blízkosti prostupů bývá obvykle umístěn zcela nevhodně i střešní vtok. Aby bylo možné vtok řádně osadit a napojit na hydroizolační vrstvu, nesmí být umístěn v přímé blízkosti jiných prostupů nebo svislých ploch – doporučujeme minimální vzdálenost vtoku od jiné konstrukce 400 mm.

Nutné je také vyřešit dostatečný spád střešního pláště (doporučujeme min. 2 %). U skládaných střešních plášťů se spádem tvořeným spádovými klíny je problém s vyrovnáním nerovnosti stropní konstrukce. Každá větší nerovnost podkladu se přenese na povrch střešního pláště a následně dochází k tvorbě kaluží.

V případě zelených a pochozích střech bychom samostatně chtěli zdůraznit následující aspekty, které je nutné zohlednit při jejich návrhu a realizaci:
•    odvodnění navrhnout s dostatečnou kapacitou
•    na pobytových plochách doporučujeme použít vtoky se suchou zápachovou uzávěrkou
•    na zelených střechách umísťovat kontrolní a čistící šachty pro vtoky
•    navrhovat dostatečnou výšku prahu dveří (případně řešit odvodňovacím kanálkem)
•    navrhovat materiál tepelné izolace s dostatečnou pevností v tlaku
•    provádět fixaci souvrství tepelné izolace a hydroizolace proti posunu (např. lepení)
•    odolnost hydroizolace proti prorůstání kořínků, příp. mikrobiologické korozi
•    odolnost hydroizolace proti mechanickému poškození
•    navrhovat dostatečnou ochranu hydroizolační vrstvy proti mechanickému poškození
•    navrhovat dostatečnou výšku vytažení hydroizolace na svislé plochy
•    dle situace zvážit ochranu hydroizolace na svislých plochách proti mechanickému poškození
•    pro zajištění přístupu k hydro­izolaci doporučujeme pochůzné úpravy navrhovat jako demontovatelné (dlažba na podložkách, dřevěné rošty)
•    zábradlí řešit atikou dostatečné výšky nebo zábradlí kotvit mimo hydroizolaci

V případě zájmu je naše poradenské středisko připraveno Vám poskytnout technickou podporu při návrhu řešení hydroizolace z našich materiálů na Vašich projektech. Základní technická podpora související s návrhem a aplikací materiálů Büsscher Hoffmann je poradenským střediskem poskytována zdarma.

Poradenské středisko
Büsscher Hoffmann
poradenství@bueho.cz

Büsscher & Hoffmann, s.r.o.
Sídlo firmy - obchodní a skladovací areál:
Husova 593, 664 42 Modřice u Brna
tel./fax: 547 216 741 - 2
e-mail: bueho@bueho.cz, www.bueho.cz