Budoucnost ve využití stavebních recyklátů

Často zmiňovaná světová krize, která v České republice ve velkém zasáhla převážně stavebnictví, s sebou nese, jako každé negativum, i některá pozitiva.

Budoucnost ve využití stavebních recyklátů

Z těch pozitiv by bylo dobré zmínit alespoň to, že se lidé snaží snižovat náklady každé své investice. Šetření v tomto případě podporuje ekonomický, energetický a ekologický aspekt investicí, což je velmi dobrým zárodkem pro prosazení a rozvoj recyklovaných produktů, a to jak při likvidaci odpadů, tak i při upotřebení recyklovaných výrobků. V dnešním článku jsme se proto zaměřili především na stavební odpady a jejich následné využití.

Recyklované produkty ze stavebního odpadu jsou zatím považovány za druhořadé a pohlíží se na ně velmi povrchně. Cílem ARSM (Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů) je dosažení maximálního zkvalitnění výroby a taktéž dosažení konečného výrobku, ne jen polotovaru. Přitom na našem trhu existují zatím pouze dvě firmy, které se aktivně věnují vývoji na poli této problematiky a vkládají do něj nemalé prostředky. Inspirací pro další firmy by přitom měly být vyspělé státy, jako např. Francie a Německo, kde se recyklační stavební materiál aktivně využívá již přes 20 let.

Využívat recyklační provozy se vyplácí hlavně stavbám v jejím okolí. Dochází zde k výrazné úspoře financí za dopravu, neboť nákladní vozy lze na zpáteční cestu vytížit již recyklovaným materiálem, který je obratem na stavbě zabudováván. Zvyšuje se také poptávka po takzvané mobilní recyklaci, což znamená, že na stavbu přijede mobilní recyklační stroj, odpad se přímo na místě přemění na výrobek a ten je okamžitě upotřeben.

Recyklační centra je možné otevřít například v místech vytěženého lomu, pískovny, černé nebo již uzavřené skládky nebo nestabilizovaného území daleko od lidí s příjezdovou komunikací pro nákladní dopravu. Otevření takového recyklačního závodu mnohdy vyřeší problém, co s tímto prostorem, který je většinou problematický. Prostor sám o sobě je potenciálním místem vzniku černých skládek, vyžaduje monitorování, aby zde nedocházelo k porušení oplocení a možnému pádu do vytěženého prostoru. Je velice důležité si uvědomit, že pokud lidé i firmy mají v dosahu místo, kam mohou stavební odpad navážet a kde se poplatek za uložení pohybuje kolem 150 korun za jednu uloženou tunu, nevyplatí se jim riskovat tučnou pokutu za vysypání stavebního odpadu na kraji lesa. A tímto krokem se následně sníží objem černých skládek, které pak za drahé peníze vedení regionu ze svého rozpočtu likviduje. Výhodou recyklačních center je i podstatné snížení emisí ze zbytečné dopravy, která odpadá. Další úspora vzniká i tím, že do trvalých skládek, které v každém regionu zbytečně rostou, není navážena zemina nebo suť. Tyto materiály ARSM nepovažuje za odpad, ale za surovinu, kterou je třeba chránit a dochází tím také k úspoře zbytečného čerpání surovinových zásob jako je písek a kámen.

Recykláty jsou přitom, oproti přírodnímu kamenivu a jiným stavebním materiálům, několikanásobně levnější. Naši investoři a projektanti si na ně zatím jen těžko zvykají, protože u nás nejsou zažité tak jako třeba v Německu nebo Rakousku, kde dokonce platí povinnost při demolicích minimálně deset procent materiálu zabudovat zpět do nové stavby. Přitom suťové recykláty již opravdu nejsou druhořadou náhražkou přírodního kameniva. Ve frakci 0-8 plně nahrazují obsypové materiály pro inženýrské sítě a ostatní frakce jsou vhodné pro dočasné zpevnění staveništních komunikací, dočasné drenáže a podobně. Stojí za zmínku, že frakce 8-32 u suťových recyklátů má úplně stejné savé vlastnosti, jako má škvára, která je již dnes nedostatkovým zbožím, a je možné ji tímto materiálem plnohodnotně nahradit.

Pokud se podaří suťový materiál dostatečně odseparovat a vstupní surovina je čistá, třeba pouze ze samých pórobetonových tvárnic, je možné výsledný produkt využít třeba pro odlehčení stropů stejně jako škváru. Betonové recykláty jsou materiálem plnohodnotně nahrazujícím přírodní kamenivo a mnohdy dosahují vyšší kvality, než kamenivo z lomu. Podobné charakteristiky platí i pro recykláty živičné.

Nejčastější využití recyklovaných produktů je především při výstavbě sportovišť. Recykláty najdete pod několika ligovými fotbalovými trávníky, nespočetně tenisovými, nohejbalovými, volejbalovými či golfovými hřišti. Klasické využití recyklátů je pak především při výstavbě inženýrských sítí, pro úpravy základových spár, drenáží, setých trávníků či násypů těles komunikací, železničních drah nebo celých halových komplexů. Zde všude lze dosáhnout obrovského snížení nákladů staveb. Hlavní výhody recyklátů tedy spočívají především v ekonomice, ekologii i snížení energetické náročnosti jakéhokoliv stavebního projektu. Mnohdy ale paradoxně také v tom, že recyklát nejde ani ničím jiným nahradit.

Ondřej Svoboda
Člen asociace ARSM, přednášející na České Zemědělské Univerzitě
o využití stavebních odpadů

Fotogalerie

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři